Nebyl by to totiž úřad práce, ale sama obec, která by o přidělování dávek rozhodovala. „Smysl toho je zřejmý: místní správa má mnohem lepší přehled o tom, jaká je skutečná sociální situace lidí, kteří o dávku žádají. Kompetentněji než úřad práce rozhodne o tom, zda dotyčný opravdu pomoc potřebuje. Konkrétně naší vesnice se podobné případy zneužívání dávek příliš netýkají, ale stojím za tímto návrhem, protože jde o obecný problém," poukázal starosta Zbýšova Jaroslav Žalkovský.

Zdůraznil přitom, že má jít o znovuzavedení tohoto právního institutu. Domovské právo totiž začalo fungovat na území Rakouska-Uherska už od poloviny devatenáctého století, platilo i za první republiky a zrušené bylo až po nástupu komunistů k moci v roce 1948. V praxi tehdy fungovalo tak, že kdo měl domovský list, mohl se spolehnout na to, že se v tíživé situaci o něj domovská obec postará.

Znovuzavedení počítá tedy i s tím, že se posílí vazby mezi člověkem a bydlištěm. „Sounáležitost s místem pobytu se dnes vytrácí. Najdou se lidé, kteří mají v obci třeba trvalý pobyt, ale ve skutečnosti žijí každou chvíli jinde. Pak se stane, že se dostanou do tíživé situace a žádají o pomoc tam, kde mají trvalé bydliště, přitom fakticky s obcí nemají skoro nic společného," upozornil zbýšovský starosta.

S tím souhlasí například starosta Pustiměře Miloš Nevřala. „Navrhovaný koncept by mohl být výhodný. V současné době vlastně nemáme odpovídající přehled o tom, kdo ve vesnici bydlí. Někteří lidé mají svou adresu ohlášenou třeba na obecním úřadě, ve skutečnosti ale bydlí docela jinde," podotkl Nevřala.

Podle sociologa Karla Kašpárka v současné době panuje obecně trend oslabujícího se vztahu k místu bydliště, nehledě na problematiku sociální pomoci. „Z vesnice se pro mnoho lidi stává čím dál víc místo, kde vlastně jen přespávají, protože většinu času tráví jinde v práci. Stěhování je také mnohem častějším jevem než dřív," zmínil Kašpárek.

Pokud jde ovšem o vyplácení dávek, upozornil na to, že koncept domovského práva může mít jak pozitiva, tak negativa. „Místní samospráva své obyvatele sice lépe zná, ale lidé na obecním úřadě k nim také mají nějaké vztahy. Pokud nebude zákon dobře řešit obranu proti protěžování, může se stát, že rozhodovat budou i známosti a sympatie. V tomto ohledu je odosobněný přístup úřadu práce bezpečnější, tam skoro není prostor pro to, aby byl někdo upřednostňovaný. Samozřejmě je ale pravda, že úřad práce má méně možností v tom, jak zabránit případnému zneužívání dávek," připustil sociolog.

Starosta Habrovan Radoslav Dvořáček připomněl, že už před časem se zrušil termín přechodné bydliště a povinnost hlásit pobyt. „To pro nás situaci zase zkomplikovalo. Myslím, že to samé bude platit i v případě zavedení domovského práva. Při dnešním nepořádku v zákonech a stále se nabalujících dalších povinnostech na místní samosprávy to bude jen další problém," míní Dvořáček.

Žalkovský souhlasí s tím, že povinností stále přibývá. „Pořád přicházejí a chystají se změny, které nám ztěžují práci. Ale v tomto případě bych se nebránil změně dopředu. Proti novému rozpočtovému určení daní se také vedly protesty. A Zbýšovu se díky němu navýšil rozpočet o jeden milion korun, tedy asi o čtvrtinu," poukázal starosta.