Provoz malých kin je ztrátový

Zdá se, že ani nejkvalitnější obrazovky televizorů a počítačů zatím nenahradí požitek lidí z návštěvy kina. Alespoň na Vyškovsku přibývá těch, kdo ocení záběry na filmovém plátně. Přesto obce musejí promítání dotovat, a ne zrovna malými částkami.

Nejvíc je každoročně ve ztrátě kino Ivanka v Ivanovicích na Hané. Vstupenky na promítání filmů v ivanovickém sále pokryjí pouze čtvrtinu nákladů, radnice proto každý rok na provoz kina přispívá přibližně dvěma sty tisíci korun. „Snažíme se udržet kino v provozu. Za pomoci městského úřadu se nám to zatím daří,“ svěřil se vedoucí kina Ivanka František Němec.

Výhledově připravuje i digitalizaci kina. „Teď je to ale finančně nedostupné, příští rok bude rozpočet města napnutý. A také myslím, že zatím nemá smysl investovat do projektu za tři miliony, když v nabídce půjčoven je pouze patnáct digitalizovaných filmů,“ vysvětlil Němec.

Ve slavkovském kině Jas jsou na tom s penězi lépe. Tržby ze vstupného pokryjí pětapadesát procent nákladů na provoz, pětadvaceti procenty přispěje radnice a dvacet procent přidá zámek jako prozovatel kina. „Prostředky hradíme z našich příjmů. Zařazení kina pod zámek je šťastné, aspoň takto neztenčujeme rozpočet města,“ prohlásil ředitel slavkovského zámku Aleš Šilhánek.

Ve Slavkově také v posledních letech stoupá návštěvnost. Mezi lety 2007 a 2008 narostl počet diváků téměř o třetinu na průměrných čtyřicet návštěvníků na jedno promítání, letos jich očekávají již čtyřiačtyřicet. „Slavkovské kino si udržuje určitou atmosféru, fenomén menšího kina. Roli jistě hraje také ekonomická situace obyvatel. Návštěva multikina je drahá, k nákladům je potřeba připočítat také dopravu. U nás stojí vstupenka jenom zhruba sedmdesát korun. A navíc filmy hrajeme jenom s týdenním či čtrnáctidenním zpožděním. Máme kvalitní promítací přístroj, chybí nám jenom prostorový zvuk,“ řekl Šilhánek.

Nejvyšší návštěvnost v okrese, přes padesát lidí na jedno představení, má dlouhodobě kino Sokolský dům ve Vyškově. To spadá pod Městské kulturní středisko Vyškov, které je příspěvkovou organizací města Vyškova. Kolik penězi biograf dotuje, nebyla schopná vedoucí kina Jana Šetelíková sdělit.

Loni se po dvouleté pauze znovu dočkalo otevření také kino v Drnovicích. „Provoz kina vždy dotovala obec, proto jsme se rozhodli kino ke konci roku 2006 uzavřít. Ani po roce a půl se však nenašel zájemce o využití prostor,“ řekla drnovická starostka Zuzana Hermanová. Radnice se nakonec dohodla na společném provozu kina s občanskými sdruženími Drnka a Kolokoč a od loňského listopadu se v Drnovicích zhruba jednou měsíčně celý víkend promítá.

Kinu v Drnovicích se přesto za loňský listopad a prosinec podařilo, co žádnému jinému promítacímu sálu z Vyškovska. Díky průměrným sto čtyřiceti divákům se dostalo do zisku. Sedm tisíc korun si tak mezi sebe rozdělila radnice a obě sdružení. V letošním roce je provoz kina již opět ztrátový. Radnice přispěla padesáti tisíci korun a obě sdružení na provoz věnovala po sedmi tisících.

Ne všem promítacím sálům z Vyškovska se ale podařilo přežít v konkurenci počítačů a multikin. Například loni se přestalo promítat ve Švábenicích. „Dnes lidé do kina nechodí. Na film pro dospělé přišlo třeba pět, deset lidí, někdy nedorazil také vůbec nikdo. Přitom jenom půjčení filmu stojí dva tisíce šest set korun,“ uvedl starosta Josef Kubík. Švábenice filmy pro dospělé dotovaly z devadesáti procent.

Pro školy se ke konci provozu v kině promítalo jednou měsíčně. „Mrzí nás to, ale v současné době kino nelze provozovat. Mladí raději jedou do Olympie. Předpokládám, že kino ve Švábenicích již neotevře,“ dodal Kubík.

Podobně se již několik let nepromítá v kině Brigáda v Bučovicích. „Kino měl jako poslední v nájmu soukromý subjekt, ale skončil, protože byl ve ztrátě. Znovuotevření neplánujeme,“ prohlásila starostka Bučovic Šárka Šilerová. Stejný osud potkal i biograf v Křenovicích.

RADKA JARUŠKOVÁ