„Hub je teď skutečně hodně. Chodíme do lesa u Kobeřic. Nejvíc se daří hřibům modrákům a teď i babkám a kozákům. Ale mluvím samozřejmě o našem lese, jinde může růst něco jiného. Třeba zrovna v případě modráků jsme teď zažili velmi příjemné překvapení. Na malém prostoru, maximálně tak deset krát deset metrů, jsme jich našli víc než sto," pochlubila se například obyvatelka Hodějic Veronika Kežlínková.

Během dvou dnů podle svých slov strávila v lese slabé čtyři hodiny. „A nasbírali jsme devět plných košíků, takže letos to o žádném hledání příliš není. Stačí jen kleknout a sbírat," zmínila Kežlínková.

Že se situace výrazně zlepšila, potvrzuje i mykolog Václav Koplík, podle nějž je teď možné najít téměř všechny druhy místních hub. „Co nenarostlo během suchých měsíců, roste teď. Snad jen bedel obecně zatím není tolik. Podhoubí už nasála vláhu z dešťů a podmínky pro růst jsou tak výborné. Na Vyškovsku je situace dokonce vynikající. Hub je plno, a co vím, lidé se vrací s plnými košíky," řekl Koplík, který odhaduje, že letošní sezona hned tak neskončí.

První pomoc při otravě houbami
Nejenom jedovaté houby můžou podle odborníků zapříčinit otravu. Své dokáže udělat i houba sbíraná do igelitového sáčku. Pokud má člověk na otravu podezření, měl by vyhledat co nejdřív lékařskou pomoc. Doporučuje se rovněž vyvolávat zvracení, pročišťovat trávicí trakt projímadly a ve zvýšené míře také pít. K lékaři je pak důležité vzít vzorek hub, ze kterých se pacient mohl otrávit.

Půda totiž podle něj zatím není nasáklá. „Takže ani další deště úrodě v podstatě neuškodí. Myslím, že sbírat se bude klidně do konce podzimu. V roce 2002 šli známí houbařit dokonce ještě kolem Vánoc, ale to byla zcela výjimečná situace," dodal Koplík.

Hub na rozdávání už z lesa přinesla třeba i Lucie Jachanová z Heršpic. „Vždycky z nich připravíme nějaké jídlo. Třeba řízky z bedel jsou skvělá pochoutka. Člověk je nemá každý den a o to víc si je užije. Letos jsme ale hub přinesli tolik, že všechny rozhodně nezpracujeme. Něco usušíme a zbytek rozdáme rodině a známým," uvedla houbařka.

Jak ale radí odborníci, ne každá houba je vhodná ke stejnému zpracování. „Některé jsou po usušení třeba ještě lepší než čerstvé. Spousta lidí se také chlubí tím, jak si udělala smaženici z pravých hřibů, ale zrovna pro tento pokrm se víc doporučuje směs různých hub, a ne pouze čistě hřiby," naznačil Koplík s tím, že lidé některé výborné houby opomíjejí. „Češi o sobě říkají, že jsou národem houbařů, ale když pak vidím v lese třeba rozšlapané holubinky, tak to kolikrát nechápu. Přitom jejich využití v kuchyni je velmi široké," poznamenal mykolog.

Aby nyní lidé nasbírali plné košíky, nemusí kvůli tomu nutně vyrážet až hluboko do lesa. Už na okrajích je jich dostatek. „O minulém víkendu jsme vyrazili ve třech lidech, a to pouze s tím, že půjdeme na procházku a vezmeme si košíky, kdybychom náhodou něco našli. Rozhodně jsme houby ze začátku nijak nevyhledávali, spíš jsme se jen tak dívali po zemi. Nakonec se ale objevily hned na okraji lesa, a tak jsme se ani nedostali na místo, které můj přítel označuje za houbový ráj. Na to už nám stejně nezbylo místo v košících, protože jsme je měli úplně plné," řekla bučovická houbařka Hana Vrtílková.

S množstvím hub ale roste i pravděpodobnost, že si houbaři dají do košíku něco, co tam nepatří. „Lidé by měli sbírat pouze to, co znají, a zbytečně neriskovat. Teď za mnou přišli houbaři s tím, že nasbírali hřiby, ale večeře z nich byla tak hořká, že nešla vůbec dojíst. Šlo sice o hřib, v tom měli pravdu, ale byl to hřib žlučník, který nemá jméno pro nic za nic a jen jedna jeho plodnice dokáže pokazit celé jídlo," upozornil Koplík.

Důrazně pak varuje před muchomůrkou zelenou, která je nejjedovatější houbou a snadno se zamění třeba s bedlou. „Její nebezpečí spočívá i v tom, že účinky jedu se dostaví až se zpožděním a ani její chuť zpočátku nenaznačuje nějaký problém. Mnoho lidí, kteří otravu nakonec přežili, dokonce tvrdí, že chuťově se jedná o vynikající houbu," doplnil Koplík.

JAN JURÁK