Ke krajským volbám přijde příští týden téměř sedmdesát procent Jihomoravanů a vyhrají je sociální demokraté. Takový je výsledek nejnovějšího předvolebního průzkumu na jižní Moravě, který včera představila dvojice autorů Michael Both a Vlastislav Tauterman.

Sociální demokraty by volilo šestadvacet procent respondentů, druhou ODS o šest procent méně. V minulých volbách vítězní lidovci, jejichž lídrem je současný hejtman Stanislav Juránek, v průzkumu figurují až na pátém místě. „V průzkumu je ale důležité odhadnout počet voličů. Sedmdesát procent podle mě k volbám rozhodně nepřijde,“ brání se Juránek.

Kandidát na hejtmana „vítězné“ ČSSD Michal Hašek bere výsledky s rezervou. „I když tady sociální demokracie vítězí, pro nás to není směrodatné. Zatím se chceme soustředit na to, abychom vysvětlili lidem, že mají k volbám přijít. A taky na to, abychom opravdu zvítězili,“ vysvětluje Hašek.

Velkou část v předvolebním koláči si podle nového průzkumu ukousla neparlamentní Dohoda pro jižní Moravu. S jedenácti procenty by se tak zařadila na třetí místo po sociální demokracii a občanských demokratech a předstihla by lidovce, komunisty i zelené.

Kandidáty za Dohodu lichotivý výsledek příliš nepřekvapuje. „Inspirovali jsme se severočeským uskupením Mostečané Mostu. Ti získali ve volbách v roce 2006 přes třicet procent hlasů. Tak proč my bychom nemohli mít jedenáct?“ diví se Petr Hudlík z Dohody pro jižní Moravu, který ve své kampani sází hlavně na osobní kontakt s lidmi.

Úspěch Dohody pro jižní Moravu zaskočil i autory průzkumu. „Je to ale tím, že jsme použili jinou metodu při dotazování,“ uvedl spolutvůrce průzkumu Both.

Dotazovaní totiž odpovídali nejprve na otázku, jestli budou volit parlamentní nebo neparlamentní stranu. „Parlamentní strany většinou lidé znají. Neznají ale jména těch neparlamentních a my jsme jim je přečetli, podobně jako je budou číst oni na volebních lístcích,“ hájí metodu jeho kolega Tauterman.

Pracovníci výzkumu se dotázali více než osmi tisíc lidí na jižní Moravě. To je několikrát více než u běžných průzkumů, kterých se účastní zhruba tisícovka lidí.

„Otázka je, jestli je jejich vzorek dostatečně reprezentativní. Vyptávat se na ulici bez zařazení do sociálních kategorií může být zavádějící,“ pochybuje o výsledku průzkumu politolog Miroslav Mareš z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Brno.

Marešovi se zdá podobně jako hejtmanu Juránkovi nereálný i počet lidí, kteří jsou ochotní jít k volbám.

„V průzkumech chce jít volit mnohem více lidí, než se pak skutečně k urnám dostaví. A to může výsledky voleb řádně zamíchat,“ upozorňuje politolog Mareš.

Dvojice nových autorů je přesvědčena, že jejich metoda je správná. „Pokud by se výsledky potvrdily, byl by to průlom ve způsobu měření preferencí,“ myslí si Both.

A to i přesto, že renomované agentury v oblasti předvolebních průzkumů CVVM, Factum a STEM se od jejich výsledků distancují. „Naše instituce se na tomto průzkumu nepodílely a nemohou s ním být nijak spojovány ,“ ohradily se agentury ve svém prohlášení. „Pouze jsme je pozvali a chtěli jsme s nimi diskutovat,“ brání se autoři.