Byl to právě on, kdo o studánky na Drnovicku po léta nezištně pečoval. Jejich krása a symbolika mu byla často inspirací v básnické tvorbě. A tak si mohli poutníci první jarní den letošního roku společně některé z básníkových veršů v podání vyškovského historika Radka Mikulky připomenout: „Ta příroda na člověka působí příjemně, hlava se i zatočí z lesního ticha, pozorujíc pramen, jak vyvěrá ze země. Ta studánka nikdy nevysychá.“

Slunné počasí vylákalo z domovů početný zástup Daňkových obdivovatelů. Počet drnovických a vyškovských občanů byl téměř vyrovnaný, do Drnovic ale zavítali i obyvatelé okolních obcí, několik pak poutníků až z Brna.

Kromě Daňkových veršů cestou zazněly z úst pracovníků vyškovské knihovny i verše dalších autorů. Ředitel Vladislav Raška, který vloni recitoval verše o studánkách dokonce v japonštině, letos připomenul báseň Studánky regionálního básníka Stanislava Crhy. Závěr tříhodinového putování patřil u nejznámější drnovické studánky na Budonické louce přednášce o mechorostech. Bioložce Svatavě Kubešové z Moravského zemského muzea v Brně se podařilo objevit a určit na třicet druhů mechů. Popsané mechy využije Drnka v publikaci o přírodě a krajině Drnovic a okolí.