Pokud někdo přijde o trvalé bydliště, ohlašovna obecního nebo městského úřadu mu dočasně vyřídí úřední adresu. Takový člověk se pak stává podle občanského průkazu v podstatě nájemníkem radnice. Někteří lidé to přitom zneužívají k tomu, aby zakryli skutečné místo svého pobytu, například před exekutory. Na Vyškovsku počet lidí hlášených na radnici neustále stoupá.

Umožnit lidem schovávat se před exekutory však autoři zákona o trvalém bydlišti rozhodně nezamýšleli. „Původní záměr byl, aby majiteli nemovitostí nezůstávali na jeho adrese přihlášení lidé, kteří tam nemají co dělat nebo které tam on nechce,“ uvedla matrikářka slavkovského městského úřadu Světlana Petrová.

Proto se zneužívání této možnosti představitelům měst a obcí nelíbí. „Rozhodně není ideální, že si bezdomovci a podobní lidé můžou zaregistrovat trvalý pobyt na radnici. Dost často se navíc registrují například kvůli problémům s exekutory a podobně. Ale nedá se s tím nic dělat. Aspoň že s tím nejsou spojené další povinnosti,“ uvedl třeba místostarosta Slavkova u Brna Jiří Doležel.

Neustále stoupá počet takzvaně úředních adres například na radnici ve Vyškově. V současnosti má adresu vyškovské radnice uvedenou v kolonce trvalá adresa pět set dvaapadesát lidí. „Před dvěma roky přibylo sedmaosmdesát lidí, loni sto dvaapadesát a letos za první dva měsíce sto dvanáct lidí,“ vyčetla mluvčí vyškovské radnice Dana Bednářová.

Zákon, který umožňuje zapsat do občanského průkazu adresu trvalého bydliště na radnici, platí v České republice jedenáct let. „Před rokem 2000 možnost zrušení údaje o místu trvalého pobytu neexistovala. Zákon nabyl účinnosti prvního července 2000. V tomto roce získalo trvalou adresu na radnici pět lidí, o rok později deset,“ podotkla Bednářová.

Adresu radnice má člověk zapsanou v občanském průkazu až do té doby, než si najde nové oficiální bydliště. „Pobyt není nijak časově omezený. Ve Slavkově je teď například hlášených na úřední adrese sto čtyřiapadesát lidí,“ doplnila matrikářka Petrová.

Zrušení trvalého pobytu však není automatická záležitost. „Musí se postupovat podle podmínek uvedených v zákoně o evidenci obyvatel a správní orgán posuzuje každou žádost individuálně. Nemůže zrušit trvalý pobyt komukoli,“ řekla Petrová.

Už vůbec si člověk nemůže nahlásit pobyt na radnici z vlastní vůle. „Návrh na zrušení původní adresy podává oprávněná osoba, nejčastěji majitel nemovitosti. K tomu musí doložit třeba rozsudek soudu nebo výpovědi svědků, že člověk, kterému chce majitel trvalý pobyt zrušit, už v daném místě nebydlí,“ vysvětlila mluvčí Bednářová.

Právě v tomto okamžiku správní orgán prověřuje, jestli údaje uvedené v návrhu odpovídají skutečnosti. „V této fázi se totiž zkoumá, jestli dotyčný na původní adrese už opravdu nebydlí. Později už ovšem nekontrolujeme, jestli se nenastěhoval nazpět,“ řekla Bednářová.

Obecní nebo městské úřady také nemají povinnost přebírat za nahlášené obyvatele poštu. „Trvalá adresa na radnici plní jen evidenční funkci. Poštu odesíláme zpět s poznámkou, že adresát v daném místě nebydlí. Každého na to ovšem upozorňujeme, aby si nahlásil na poště jinou korespondenční adresu,“ podotkla Bednářová.