Zatímco třeba v Českých Budějovicích se pohledem z ptačí perspektivy na město kochají každoročně tisíce turistů, ve Vyškově si ho místní i přespolní užijí maximálně tak třikrát do roka. Mnoha místním se to vůbec nelíbí. Mezi hlavní zastánce zpřístupnění jedné z vyškovských dominant patří členka zastupitelstva i rady města Dagmar Nepeřená.

„Nazvala bych se spíš marným vyzyvatelem. Tři měsíce kladu městskému úřadu stejné otázky, co je třeba pro zpřístupnění věže udělat. Protože Vyškov nemá příliš míst, na která by mohl lákat, zejména v létě. Zatím se ve výsledku stále míjíme,“ uvedla Nepeřená. Ta je přesvědčená, že věž by byla pro turisty i samotné Vyškovany ohromným lákadlem.

Pokud se její snaha nikam nepohne, na příštím zastupitelstvu hodlá veřejně vystoupit. „Třeba se to někam posune, protože pokud jsou tam nějaká bezpečnostní rizika, tak příliš nechápu, proč se na věž smí třeba při Dni památek,“ ptala se zastupitelka.

Město Vyškov skutečně radniční věž otevře jen několikrát do roka při zvláštních příležitostech. „Například v době dnů otevřených dveří na radnici, vyškovské pouti, při Dnech památek. V tu chvíli přistupujeme k mimořádným opatřením, kterými se snažíme minimalizovat bezpečnostní riziko. To však není možné dělat každý den,“ hájila vyškovskou radnici její mluvčí Dana Bednářová.

Nepeřená není jediná, kdo by rád viděl věž zpřístupněnou alespoň v letních měsících. „Je to velká škoda, sám jsem zastáncem toho, aby zpřístupněná byla. Co vím, tak radní naráží na malou vstřícnost úředníků. Vyškov je tak jedním z mála měst, která pro veřejnost nemají věž zpřístupněnou. Dle mého schází dobrá vůle ze strany městského úřadu,“ myslí si třeba zastupitel opoziční Volby pro město Radek Mikulka.

Stejný názor sdílí i někteří místní. „Hájit se bezpečnostními argumenty je docela směšné. Turisté o dost přicházejí. Když se bude chtít někdo zabít, tak tam stejně vyleze. Co vím, tak je tam pouze upozornění se zákazem vstupu,“ prohlásil třeba Radim Klíma, který do Vyškova jezdí navštěvovat rodiče.

Odborné posudky, které si radnice nechala vypracovat, nicméně vyznívají jednoznačně. Trvalé zpřístupnění věže není možné. „Rizika jsou spojená především s nebezpečím požáru a problematickou evakuací. Věž má velké množství dřevěných prvků, riziko rychlého rozšíření požáru je opravdu významné. Navíc je zde pouze jedna cesta, kterou je možné věž opustit, a to po schodech dolů,“ vysvětlila Bednářová.

Navíc ochoz věže se nachází zhruba ve dvaatřiceti metrech, takže v případě požáru je možné z něj dostat lidi jen prostřednictvím dostatečně vysoké plošiny. „A tu mají nejblíže hasiči v Brně. Samozřejmě víme, že by o pohled na město z ochozu věže byl velký zájem, významně by to rozšířilo nabídku nejen pro turisty. V okolí navíc žádná taková vyhlídková věž není,“ pokračovala mluvčí s tím, že si město nechalo dělat další posudek a čeká na vyjádření všech dotčených orgánů. „Příliš nadějně to ale nevypadá. Rozhodně nechceme návštěvníky ohrozit, musíme dbát na bezpečnost, a to i těch, kteří prochází pod věží,“ připomněla další rizika mluvčí.

O těch vědí i zastupitelé. „Je mi jasné, že má úřad nějaké obavy. Nicméně kdyby byl ve věži třeba požární hlásič nebo zavedený systém toho, kolik lidí může na věž v daný moment vystoupat, myslím, že by to alespoň na léto šlo,“ dodala Nepeřená.

Ještě nedávno prý byly problémy se samotným ochozem. Veřejnost tak na věž nemohla ani při zvláštních událostech. „Před rokem jsme se totiž na horní části věže pustili do narušené statiky sloupů, vystužili jsme je nerezovými pruty. Poškozené bylo i zábradlí, to jsme nahradili kovaným,“ uvedla Bednářová.

Letos v místech ochozu přibyla i síť. Kvůli holubům. „Jejich agresivní trus také narušoval opravenou dlažbu. Chtěli bychom podobnou síť umístit i na vyšší patro ke zvonům, tam holubi také pobývají. Síť jsme zvolili takovou, aby co nejméně narušovala pohled na věž. Kvůli návštěvníkům tam ta síť není, nedokáže zabránit pádu předmětů a už vůbec ne osob,“ uzavřela mluvčí radnice.