Proč je stavba zbývajících úseků D52 tak komplikovaná?
Ke své smůle ukazuje složitost prostředí, ve kterém se jako státní investor pohybujeme. Je tam vliv od politiky, legislativy. Je to mix všeho, jak se v České republice dá nebo nedá stavět.

Můžete zmínit, jaké těžkosti vás potkávaly v průběhu let?

V roce 2011 jsme přišli o zásady územního rozvoje, koridor jsme dostali zpátky na podzim 2016. Za dva roky jsme žádali o územní rozhodnutí. Mnohá z nich nebyla dodnes zahájena s ohledem na to, že některá závazná stanoviska se stala předmětem soudních sporů a dodnes nejsou platná. V současné době máme na stavby od novomlýnských nádrží po státní hranici dokumentace pro stavební povolení. A mezitím se udála spousta jiných věcí.

Dálnice D52 a její nedávné opravy.
Smutné výročí dálnice D52 z Brna do Rakouska: už čtvrtstoletí se nekoplo do země

Neblíže stavbě se jevil obchvat Mikulova, ale nakonec po soudních sporech i tato stavba má zpoždění. Jaký je nyní váš výhled?

Ze sedmi staveb jsme udělali tři. První částí jsou Pohořelice – Novomlýnské nádrže, pak je to přechod novomlýnských nádrží a pak úsek od konce nádrží po státní hranici. Nejdále jsme v úseku od nádrží po státní hranici, tam máme dokumentaci pro stavební povolení. Součástí toho byla i stavba obchvatu Mikulova, kde jsme si mysleli, že stavba má maličko náskok a bude nám stačit prosoudit stavební povolení a stavbu jsme v letošním roce chtěli zahajovat.

Ale stavba stále nezačala a letos určitě ani nezačne.

Přišli jsme o územní rozhodnutí, protože soud si myslí, že se úřady nevypořádaly s účastní zahraničních spolků. Pro nás je to velmi komplikované hodnotit, pokud české správní lhůty neplatí pro cizí subjekty. Vedlo nás to k jiné etapizaci. V soudním sporu zazněly i pochyby k procesu posuzování vlivu na životní prostředí, který byl z roku 2005 a jeho obhajitelnosti ve vztahu k projednání s rakouskou veřejností. Rozhodli jsme se, že i tento proces postoupíme znovu v celém tahu. Na přelomu roku chceme mít shromážděné podklady a v průběhu příštího roku chceme požádat o rozhodnutí vlivu na životní prostředí.

Kdy myslíte, že začnete stavět první plánovaný úsek?

V roce 2024 chceme začít stavby od Pohořelic k novomlýnským nádržím a od nádrží ke státní hranici. Souvisí to s tím, že prostředí se zlepšuje, zákony se lepší. Nyní třeba můžeme vykupovat pozemky i bez územního rozhodnutí. Někdejší ministr dopravy Dan Ťok rozhodl, že ve chvíli, kdy máte kladně projednanou dokumentaci pro územní rozhodnutí a je předpoklad jejího vydání, můžete projektovat dokumentaci pro stavební povolení, což nám šetří v rámci přípravy spoustu let. Budeme o stavbu žádat jednou dokumentací. Místo čtrnácti soudů budeme na celém úseku absolvovat třeba šest.

Podle veterinářů je nutné, aby chovatelé drůbeže zamezili styku s volně žijícími ptáky. Kupříkladu důkladným oplocením jako na snímku z Rakvic.
Boj s ptačí chřipkou na Břeclavsku: chovatelé zavírají drůbež pod zámek

Problematičtější je přechod přes novomlýnské nádrže, kde navrhujete estakádu, ale tato varianta má své odpůrce.

Je to součástí posuzování vlivu na životní prostředí stavby. Bude vybrána varianta, kterou nádrž přejdeme. Přestože jsme představili estakádu a pro nás je vyhovující, tak jsme ji dali jako jednu z možných variant k posouzení. Za nás jsou navrhována dvě technická řešení.

Posunula se postupem let náklonnost obcí na trase D52 k výstavbě dálnice?

Na absenci D52 ukázala oprava mostu přes novomlýnské nádrže. Vedli jsme tranzitní dopravu tisíců kamionů přes silnice druhých a třetích tříd a spousta lidí si uvědomila, že dálnice je tím řešením. Od Pohořelic po státní hranici jdeme nezastavěným územím. Míjíme rekreační zónu v Pasohlávkách, jdeme kolem Perné, Bavor, kolem Mikulova. Není to tak, že někde jdeme do vesnice. Naopak Perná a Bavory mají velké problémy s přejížděním stávající I/52. Vznikají tam smrtelné nehody. Myslím, že přínos dálnice z pohledu lidí je nezpochybnitelný a posunul se i jejich názor na vnímání dálnice.