Dnes se představí v pravidelném seriálu Vyškovského deníku Rovnosti Osobnost Vyškovska.

Jaký byl váš první úkol na pozici ředitele?
Jedním z prvních úkolů bylo ustálit po všech stránkách organizaci, tedy jak po organizační tak po ekonomické stránce. Navíc tu bylo krátkou dobu určité bezvládí a zřizovatel vlastně požadoval, aby se situace co nejdříve dostala do správných kolejí.

Zámek v té době také procházel rozsáhlou rekonstrukcí. Co se tehdy dělalo?
Zrovna se dokončovala poslední etapa rekonstrukce střechy zámku a oprava fasády byla asi ve čtvrtině. Za mého působení jsme vydláždili nádvoří a udělali jsme severní přístupové cesty včetně parkovišť. Ani to ovšem není vyloženě mojí zásluhou, jenom jsem pokračoval v už započaté práci.

A co tedy považujete za největší úspěch ve vaší funkci?
Jednoznačně to, že se nám podařilo vytvořit takový kulturní program, který dokáže zaujmout širokou veřejnost. Povedlo se třeba navázat spolupráci se slavkovskými školami. To tady předtím dost chybělo. Akce, které pořádáme ve spolupráci se našimi školami, mají u Slavkovanů obrovskou odezvu. V provozu zámku pak třeba to, že se nám podařilo najít možnosti, jak ušetřit výraznou měrou na energiích.

Turistům je ovšem potřeba nabídnout víc, než jen školní besídky…
Samozřejmě jsme museli zatraktivnit celý kulturní program, který nabízíme. Objevily se v něm muzikály a jiné žánry. Pestrost nabídky je teď taková, že si může vybrat každý. Pochopitelně je to všechno doplňková nabídka k té základní, která se týká historie.

Takže čistě na historii dnes lidi nenalákáte?
Musíme mít natolik pestrý a zajímavý program, aby se k nám lidé vraceli. Jenom historií je nedokážeme nasytit. Možná přijdou jednou a třeba i podruhé, ale víckrát už ne. Proto se snažíme doplnit historii o výstavy a další zajímavé věci, které se v čase mění. Pak se k nám lidé vrací. To se také projeví i ekonomicky, i když ne vždy. Některé akce jsou pro veřejnost třeba jen za dobrovolné vstupné.

Předpokládám ale, že provoz slavkovského zámku není ekonomicky soběstačný…
Ne, žádné kulturní zařízení nikde na světě není ekonomicky soběstačné. Navíc v případě Slavkova je nutné si uvědomit, že se sice bavíme o zámku, ale do organizace patří ještě městská knihovna, městské kino a informační centrum. Zatímco kino je schopné si na sebe částečně vydělat, tak městská knihovna ne. Je to ale nabídka určitého standardu pro školy a pro veřejnost. S informačním centrem je to z hlediska ekonomiky naprosto stejné. Vždycky je to o tom, že se do toho část peněz musí vložit. A další část, zhruba padesát procent, doplníme my svými aktivitami, kulturními akcemi, ale i komerčními záležitostmi.

Polovina je docela dost, to je běžné číslo?
Padesátiprocentní podíl, který doplňujeme, je poměrně vysoký. U jiných organizací tohoto typu je podstatně menší. A setkal jsem se s kolegy, kteří jsou překvapení, že se nám daří pokrýt až padesát procent nákladů z vlastních příjmů.

Však se také do rekonstrukce investovalo mnoho peněz, vrací se to tedy zpět?
Už jen tím, že se podařilo dokončit opravu fasády, tak zámek velmi prokoukl. Koneckonců je viditelný ze všech přístupových cest do Slavkova a tvoří dominantu nad okolní krajinou. Stal se také atraktivním pro návštěvníky i z hlediska fotografování. Letos tu několikrát natáčely televize, a to přispívá k tomu, že se zámek propaguje mezi veřejností, a nám se to vrací zpět návštěvami, které sem přijíždí.

Máte i vlastní propagaci?
Zastávám mnohokrát prověřenou filosofii, že o kom se nemluví, ten jakoby neexistoval. V dnešní době naprosto převládá internet. Máme jednak své stránky, ale také odkazy na ně na celé řadě serverů, které se týkají cestovního ruchu nebo volného času. Vynechat ovšem nemůžu ani rozhlas, televizi nebo noviny. Díky atraktivní nabídce, kterou máme, je spíš naopak poptávka po tom, abychom dodávali informace o tom, co se u nás děje.

Takže vy už ani nechodíte za lidmi, ale lidé chodí za vámi?
Přesně. Ale nespadlo to samo od sebe z nebe. Je to výsledek dlouhodobé práce a že se o nás začalo mezi lidmi mluvit.

Za týden končí sezona, další začíná až v březnu. Co vás čeká?
Čeká nás spousta práce. Musíme zámek a všechny jeho interiéry připravit na nadcházející sezonu. Musíme umýt okna, křišťálové lustry, vyleštit nábytek a parkety. Je to všechno velmi pracné, protože se to musí dělat ručně. Zaměstnanci, kteří to dělají, si opravdu nevydechnou.