Existují ale i výjimky. Například Vyškovanka, která vyrábí dekorativní keramiku. „Tvořím přes dvacet let. Považuji za malý zázrak, že se řemeslu můžu věnovat a že se keramika stala nejen mojí láskou, ale i zaměstnáním," popsala s nadšením Romana Korečková, která si přibližně před třinácti lety otevřela obchod ve Vyškově, kde prodává sošky ze šamotové hlíny.

Vystudovala ovšem sochařskou tvorbu. Že by se pouze jí dokázala uživit, tím si není jistá. O tom, jak vynáší řemeslo, vědí své i kováři. „My se tím vlastně neživíme. Syn dělá ještě uměleckého kováře v Brně, kde má stálé zakázky, a já pracuji v továrně," přiblížil například habrovanský kovář Jan Korčián. Průměrný měsíční počet objednávek mívá odlišný. „Když něco vyrábíme, většinou jsou to branky, třeba tři až čtyři za měsíc. Ale někdy nemáme zakázky vůbec žádné," popsal úskalí řemesla Korčián.

Kovářstvím si ve volném čase přivydělává společně se synem asi osm let. A jde spíš o sezonní záležitost. „Přes zimu, myslím, nebude nic, teprve na jaře budou mít lidé zase zájem o branky, až začnou opravovat domy," dodal Korčián.

Umělečtí kováři vytváří jakékoliv výrobky do interiéru nebo exteriéru podle přání zákazníka. „Takovou bránu například dělám celý měsíc a problém je, když mi ji na konci nezaplatí," poukázal na hlavní problém další kovář, který si kvůli pozastavení činnosti nepřál zveřejnit jméno. Podle něj háček spočívá v tom, že lidé se snaží šetřit a nakupují tam, kde je to levnější. Proto má kovářství také spíš jako koníček.

Naopak prací se dřevem se sice uživit dá, ale podle mnohých je jistější dělat spíš nábytek než dekorativní řezbářství. „Vyrábím to, co si lidi jednou za čas objednají na zakázku. Řezbářství mám ale jen jako zálibu," vysvětlil řezbář František Tesař z vyškovské místní části Lhota, který je vyučený stolařem.

Ačkoliv to nebývá pravidlem, velmi často se řemeslníci v oboru vyučili. A právě na studium tradičnějších povolání se snažil poukázat nedávný řemeslný jarmark v Rousínově organizovaný Místní akční skupinou Společná cesta. „Jarmark měl pomoci dětem z osmých a devátých tříd při výběru dalšího studia a přitáhnout je k řemeslu. Ukázat jim, že pořád aktivně existují," nastínila myšlenku organizátorka akce z místní akční skupiny Barbora Mikysková.

Sdružení se snaží všestranně podporovat rozvoj venkova a regionu. Na rousínovský jarmark jeho členové pozvali deset řemeslníků z regionu, ať už těch, kteří se daným řemeslem živí a uživí, nebo se mu věnují pouze ve volném čase. Kromě uměleckého kováře a keramičky mohla školáky uchvátit také práce pekaře, sedláře, řezbáře nebo hrnčířky. „Praktické ukázky řemeslníků pro děti ze základních škol se oboustranně velmi líbily," zmínila Mikysková.

Projekt mapování řemesel v regionu poběží do konce prosince. Jeho výstupem mají být videa s řemeslníky, která budou sloužit jako výukový materiál pro žáky na základních školách, a souhrnné propagační letáky s kontakty řemeslníků.

Některým řemeslům se zájemci můžou učit i na Vyškovsku. Například obor truhlář nabízí Integrovaná střední škola ve Slavkově u Brna. V rámci oboru se pak můžou specializovat na truhlářství umělecké nebo výrobu nábytku a truhlářství stavební. „Umělců je vždy méně než klasických truhlářů, protože pro práci musí mít cit," podotkla ředitelka školy Vladislava Kulhánková. S uplatněním po studiu ale údajně problém nemívají, živí se pak také třeba renovací staršího nábytku.

TEREZA NOVOTNÁ