Diskusi zahájilo představení koncepce lidem. „V době, kdy jsme převzali městskou zeleň do správy, jsme naznali, že stav Smetanových sadů je špatný, park je zanedbaný a při sázení stromů se nebral ohled na jeho dlouhodobou perspektivu. Rozsáhlý dendrologický průzkum naše tušení potvrdil," vysvětlil vedoucí odboru životního prostředí Jiří Kutálek, proč město nechalo koncepci zpracovat.

Práce se ujala brněnská firma Projekce zahradní, krajinná a GIS. Tu na zastupitelstvu reprezentovala Yvona Lacinová. „Udělali jsme analýzu dřevin s ohledem na jejich dlouhodobou perspektivu. Celý prostor Smetanových sadů jsme rozdělili do jednotlivých území. Za prvé je to jejich jádro, za druhé hlavní osa podél řeky Hané a za třetí obvodový plášť parku," vyjmenovala Lacinová.

Připomněla, že zatímco v minulosti byl podle starých fotografií park velice pečlivě udržovaný, později už se na to nehledělo. „Kácelo se a pak sázelo tam, kde bylo volné místo, bez ohledu na to, co stromy doopravdy potřebují," upozornila Lacinová.

Koncepce navrhuje úpravu parku v několika po sobě jdoucích etapách. V nich by se měly kácet staré, nebezpečné, nemocné a nevhodně vysazené stromy a zároveň by park měla doplňovat výsadba nových.

Do diskuse se zapojili hlavně zástupci občanského sdružení Zelený Vyškov. „Koncepcí jsme se velmi detailně zaobírali. Jsme samozřejmě rádi, že po dlouhé době je tu snaha o péči o park, ale zároveň se nám to zdá jako poměrně zásadní zásah do jediného velkého zeleného místa v centru města," upozornil za sdružení Petr Novotný.

Dodal, že některé zásahy považuje sdružení za necitlivé. „Myslíme si, že by to mělo být podstatně šetrnější. Proti kácení nemocných stromů nic nemáme, ale je otázka, které jsou vlastně nemocné. Myslíme si také, že by měly zůstat zachované některé divočejší části parku, už kvůli dalším živým organismům," připomněl Novotný.

Do diskuse vstoupil také Jan Buřival. „Koncepce se nám celkově líbila, ale ve Vyškově se v posledních letech opravdu hodně kácelo a Smetanovy sady jsou skutečně poslední zelené místo. Lidé nepotřebují jen slunce, ale také stín," řekl Buřival.

Diskutující se nakonec shodli na tom, že zásadní je najít nejvhodnější délku jednotlivých etap, které koncepce v současném stavu navrhuje od letoška na tři roky. „Varianta etapizace na pouhé tři roky mi připadá dost radikální. Byl bych rozhodně umírněnější," podotkl například opoziční zastupitel Radek Mikulka.

Zastupitelé se nakonec po krátké poradě jednotlivých politických klubů shodli na tom, že rozhodnutí ještě nepřijmou. „Dohodli jsme se, že materiál odložíme a pověříme odbor životního prostředí dalším jednáním se Zeleným Vyškovem a širší diskusí s veřejností. Pokud do té doby nedojdeme ke kompromisu, budeme koncepci schvalovat na zářijovém zasedání zastupitelstva," uvedl vyškovský starosta Karel Goldemund. Na dohodu tak mají strany čtyři měsíce.