„Musí to člověka bavit, a to je zatím můj případ," přiznal motorista, který tráví za volantem osm až deset hodin denně.

Že by region potřeboval víc autobusových řidičů, potvrzuje zástupce ředitele vyškovské společnosti Vydos Igor Čeki. „V současné době máme stav naplněný. Ačkoliv jednoho nebo dva řidiče bychom určitě uvítali," uvedl Čeki s tím, že situace se ovšem může poměrně brzy přiostřit.

Problém může nastat v okamžiku, kdy odejdou do důchodu ročníky, které absolvovaly řidičské zkoušky v osmdesátých a devadesátých letech. To si myslí i vyškovský dispečer Otmar Teuchner. „Dřív si muži dělali řidičáky na vojně a později si to rozšířili. Dnes, když si ho mají platit sami, nevyplatí se jim to," je přesvědčený.

Průkaz i školení

Právě finanční náročnost je podle řidičů autobusů, které oslovila redakce Vyškovského deníku Rovnost, hlavní překážkou. „Každý musí mít profesní průkaz a absolvovat různá školení, což stojí nemalé peníze," vysvětlila vyškovská autobusová řidička Helena Klvačová.

Budoucí řidič autobusu si musí vyřídit profesní průkaz a také patřičný řidičský průkaz. Každá z těchto dvou nutností ho stojí přes dvacet tisíc korun, což představuje počáteční investici přesahující dva průměrné řidičovy platy.

Cena řidičáku na autobus se ovšem odvíjí také od toho, jestli dotyčný přechází z průkazu na auto osobní, nebo kamion. Mít předtím alespoň jeden z nich je podmínkou. „Kdo to chce dělat, peníze investuje, protože ví, že mu je práce vrátí. Těm, kteří váhají, jestli je řízení autobusu bude bavit, podle mě investovat nechtějí. Je to člověk od člověka," krčil rameny Čeki.

Jak autobusoví šoféři poukazují, jejich práce má i další nevýhody. Kromě počáteční investice do průkazů se musí potýkat i s rizikem až několikatisícových pokut za zdánlivé maličkosti, jako je třeba dřívější nebo pozdější příjezd.

Podle řidiče, který si nepřál zveřejnit jméno, se navíc plat pohybuje kolem zmíněného průměru jen tehdy, pokud jezdí velké množství přesčasů. „V práci jsme od rána do večera, ale zaplacenou máme pouze část," postěžoval si.

Problém podle něj spočívá v nedostatečné podpoře ze strany firmy, která podléhá systému Jihomoravského kraje. „Což je pro zaměstnavatele důležitější než jeho pracovníci," podotkl motorista.

Mimo řidičák je povinností motoristů absolvovat i psychotesty, které jim platí až do jejich padesáti let. Poté je nutné psychotesty každých pět let obnovovat. Podle Teuchnera počet řidičů pro běžný provoz zatím vystačí, největší problém nastává, pokud jich onemocní větší počet. „Pak je třeba zapojit posily z jiných vozoven, například Slavkova u Brna nebo Bučovic," dodal.

TEREZA NOVOTNÁ