Říjen 1918 ve Vyškově: Lidé přestali pracovat, z oken vyvěsili české vlajky

28. 10. 2018

Vyškov – Psal se 28. říjen 1918. Ve Vyškově to byl všední válečný den. O tom, že se mění budoucnost celé země, neměli obyvatelé ani potuchy. Zprávy o převratu se jim donesly o den později. Díky agrárnickému politikovi Isidoru Zahradníkovi, který spěchal na pražské vlakové nádraží, aby informaci rozeslal železniční poštou.

Shromáždění Vyškovanů na náměstí 29. října 1918. K obyvatelům promluvil starosta Jan Venhuda, který potvrdil převrat a to, že je naše země konečně svobodná. Také v centru města zavlály vlajky v národních barvách. | Foto: archiv Muzea Vyškovska

Městská kronika tehdejší události nedokládá. V roce 1918 ještě neexistovala. „Začala se psát až v roce 1926. Lidé se o vyhlášení Československa dozvěděli telegrafem na železniční stanici,“ potvrdil kronikář Vyškova Robert Bílek.

Reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Jak popisuje vyškovský historik Radek Mikulka v knize Vyškov – dějiny města, už dopoledne vlály na vyškovských budovách vlajky v českých barvách. „Dělníci, úřednícia učitelé zastavili práci a ze sídel významných institucí, především z budovy c. k. okresního hejtmanství, lidé odstraňovali rakousko-uherské symboly,“ píše Mikulka.

Sešla se také rada města na radnici. „Starosta Jan Ven-huda prohlásil: Vážení pánové, jsme v Československu,“ přiblížil fanoušek historie, Vyškovan Ivan Pokorný.

Eva Schmiedová vede malé vodní skauty. S ženskou posádkou se jí podařilo zvítězit na závodech.

Skautská vedoucí je mistryně republiky. Jen jsem kormidlovala, skromně povídá

Podle historiků byl vznik republiky na Vyškovsku nad očekávání klidný. „Ani následující dny a týdny nepřinesly žádné nepokoje. Dokonce ani nepadaly hlavy na radnici. Vše fungovalo dál.A to včetně národnostních menšin v takzvaném německém ostrůvku, který tvoří například Komořany a Lysovice. Lidé to vzali v klidu. Němci se do obcí dostali v hlubokém středověku a soužití bylo mezi lidmi docela dobré,“ vysvětlil Pokorný.

Jak uvádí historické prameny, město se ovšem z válečných let vzpamatovávalo jen těžko. Mezi sčítáním lidu z let 1910 a 1921 ubylo Vyškovu 730 obyvatel. Na počátku 20. století mělo mezi pěti a šesti tisíci obyvateli, takže úbytek to byl citelný.

Postupně se však začal Vyškov rozrůstat, a to hlavně západním a severním směrem. To už ostatně dokládá také kronika města. „Na bývalých pozemcích arcibiskupských za nádražím směrem k Dědicím byly nově založeny a pojmenovány ulice Alšova a Boženy Němcové. Přitom se zapomnělo na pojmenování poslední ulice směrem k Dědicím, která jde rovnoběžně s cestou Na Hraničkách,“ píše se v zápisu z roku 1926.