Hlava sice nespadla ani jednomu, ale jen tolik se jich odhodlalo absolvovat poslední, nejnáročnější disciplínu: kácení telete. „Letošní mají o padesát kilo víc než obvykle, takže už jde skoro o krávy. Možná proto se přihlásilo tak málo jezdců,“ vtipkuje moderátor Daniel Šoltys, když uvádí královskou disciplínu, jak se jí mezi příznivci rodea říká.

Pud sebezáchovy sice hraje i u hrstky odvážlivců velkou roli, podívaná je to ale velmi slušná. I navzdory tomu, že telata vítězí nad všemi, ačkoliv se závodníci a jejich naháněči snaží ze všech sil. Několikasetkilová zvířata budí respekt, upřímně se není čemu divit. Přeskočit z jedoucího koně na cválající dobytče a povalit ho podle pravidel na zem se odvažuje jen zlomek jezdců.

A je to asi poprvé, co se rozhodčí Jan Veselý nedočkal, že by tele někdo skolil. „Těžko říct, čím to je. Zvířata jsou opravdu velká,“ uznává.

Pocházejí ze Slovenska, z ranče, který je na závody půjčuje standardně. Jak říká pořadatel Jiří Novotný, je to znát. V uplynulých letech využívali jeho telata, která zkušenosti s rodeem moc neměla.

Protože jsou dobytkářské i rychlostní disciplíny docela nebezpečné, je v areálu pro všechny případy přistavená sanitka. „Za čtyři roky, co mistrovství pořádáme, jsme nemuseli řešit žádné vážné zranění. Většinou jen oděrky nebo naštípnuté kosti,“ těší Novotného.

Závodníků je ovšem méně než třeba loni. „Někteří se odrovnali na jiných závodech seriálu, nebo mají zraněné koně, a tak nemohli dorazit. Jinak k nám myslím jezdí rádi,“ dodává Novotný.

Jeho sen je také si jednou kácení telete vyzkoušet. „Je to taková chlapská výzva. Jezdit na koni mě učila manželka. Jako nováček jsem byl dost odvážný. Ale jen do prvního vážnějšího pádu,“ směje se.

Daleko úspěšnější než v kácení telete jsou závodníci, mezi kterými je i spousta žen, v Cattle Branding. Tedy ve značkování telat, další dobytkářské disciplíně. Těch se jede v seniorské kategorii pět, v juniorských dvě. Co se týká rychlostních disciplín, jsou dvě v každé kategorii.

Značkování je opět závod dvojic. Úkolem je najít v hloučku telat takové, které je označené číslem vybraným rozhodčím. To se jezdci dozvědí až po startu. Musejí ho nahnat do malé ohrady, jeden ho v ní zablokuje a druhý mu na kýtu štětcem udělá značku. „Je to taková vtipná disciplína,“ konstatuje pořadatel.

Jestli si to myslí i závodníci, těžko říct. Jedna z dvojic však může být nadmíru spokojená. Časomíra po výkonu dvou kovbojů ukazuje 27.61 vteřiny. „Rekord se u Cattle Branding pohybuje okolo pětadvaceti vteřin,“ říká Veselý. A podle pravidel je na úkol minuta a půl.

Mnozí z těch, co dorazili na bohdalický ranč, se westernovým závodům věnují několik let. Výjimkou je Martina Vrublová z Fulneku. „Loňské bohdalické závody pro mě byly úplně první. Vyhrála jsem první místo ve dvou disciplínách. V jízdě okolo barelů a slalom mezi tyčkami. Ty mě baví ze všech nejvíc. Letos jsem byla první ve slalomu. Rozhodně v tomto sportu hodlám pokračovat. Je to adrenalin. S přítelem se zúčastním i kácení telete. Ale jen naháním,“ říká drobná závodnice.

Adrenalin to podle reakcí publika není jen pro závodníky. Diváci nadšeně fandí a někteří mezi sebou komentují jednotlivé výkony. „Je tady skvělá atmosféra. Jsem zde poprvé. Nejvíc mě baví kácení telete, to je hodně napínavá disciplína. Přemýšlela jsem, jestli na ni ještě zůstat. Neudělala jsem chybu,“ svěřuje se třeba Hana Šafářová.