Podle starosty Stanislava Přibyla jde o problémového člověka. „Je těžko dohledatelný. Když ho nedávno hledala policie kvůli psychiatrickému posudku, nějakou dobu jim to zabralo. A k odborníkovi ho doprovodili," vysvětlil Přibyl.
Obec navíc podle něj nemá tolik zaměstnanců, aby si mohla dovolit vyčlenit někoho, kdo bude muže chodit kontrolovat. „Já na to také nemám čas. Ani s péčí o takové lidi nemáme zkušenosti. Měl by to dělat někdo povolanější. Ke všemu jde o člověka, který má dost velkou sílu. Co když někoho napadne, pokud se dostane do úzkých?" poznamenal starosta.
Jak ještě poukázal, muž má rodiče, kteří by se o něj mohli starat. „Sice jsou bezdomovci a zdržují se pravděpodobně v Brně, ale rodinu zkrátka má," poukázal Přibyl s tím, že obavy má i z mužovy závislosti na lécích.
Když je neužije, je prý jeho chování nevyzpytatelné. „Kvůli těmto důvodům zastupitelé rozhodli, že se proti rozsudku odvoláme ke krajském soudu," doplnil starosta.
Podle vyškovského státního zástupce Mojmíra Pokorného není holubický případ nijak neobvyklý. Postup je obecně takový, že se nejdřív hledají rodinní příslušníci. Třeba i vzdálenější, jako například bratranci nebo tety. „Ti však musí projevit zájem a souhlasit s tím, že se o dotyčného budou starat. Ve většině případů to tak i je," podotkl Pokorný.
Holubice nejsou jedinou obcí na Vyškovsku, která by měla být z rozhodnutí soudu opatrovníkem některého ze svých obyvatel. Zkušenost mají například Letonice. Jejich svěřenec nicméně žije v ústavu. „Obec ho dostala do opatrovnictví předtím, než jsem se stal starostou. Naší povinností je jednou ročně vypsat papíry pro soud kvůli jeho penězům. Ale jednou za rok za ním jezdím, povídáme si, vždycky mě rád vidí," shrnul letonický starosta Jiří Skokan.
Co se pak obecně týká postupu soudů při zbavování svéprávnosti, většinou dnes lidem, na které nechávají dělat posudky, spousta práv podle státního zástupce zůstává. „V současné době už soudy lidi nezbavují práv celkově, ale jen v určitých ohledech. Nesmí třeba právě nakládat s penězi, ale dál můžou chodit volit, založit si rodinu a podobně," zdůraznil Pokorný.
Jak upozornila soudní znalkyně Marta Holanová, která praxi v oboru psychiatrie provozuje třiatřicet let, zbavení svéprávnosti je ochranou člověka před jeho chováním. „V případech, kdy se jedná o zbavování svéprávnosti, dostáváme od příslušného soudu řadu otázek. Jejich účelem je, aby se v případě, kdy se jedná opravdu o nemocného, zamezilo vzniku škody. Konkrétně muž z Holubic by mohl sám sebe zřejmě ožebračit, pokud by jeho práva v nakládání s penězi nebyla omezená," myslí si Holanová, která sice případ na starosti neměla, ale obeznámila se s ním při rozhovoru s redaktorkou.
Za svou praxi pak doposud vypracovala zhruba čtyři tisíce tři sta posudků.
