Výrazným trendem je přitom nárůst zájmu o využití chatu nebo mailu oproti telefonátům. „V minulém roce jsme odvedli celostátně 3697 chatů s meziročním nárůstem o třiačtyřicet procent a 3243 e-mailů s navýšením o osm procent. Kontakty na obou kanálech stabilně stoupají, nicméně velký nárůst u chatu je způsoben zejména tím, že v době jarní vlny epidemie a výrazného omezení provozu na telefonu jsme naopak posílili provoz chatu z osmi na dvanáct hodin. Rozšířili jsme také dvě otevřené chatovací místnosti na tři,“ pokračovala Jandová.

Organizace poskytuje své služby od podzimu 1994. „Podobná krizová centra mají nezpochybnitelný význam. Radní města proto doporučili poskytnutí finančního daru ve výši dvaceti tisíc korun. Peníze poputují z rezervy rozpočtu města,“ informovala vyškovská místostarostka Karin Šulcová.

Na lince volající probírají pestrou škálu problémů. Také tady se projevují různé trendy. „Za loňský rok jsme sledovali nárůst četnosti psychických potíží meziročně o osmadvacet procent. Lidé také více řešili potíže v rodinných vztazích nebo potíže na internetu. Úbytek naopak evidujeme více jak třetinový u témat školy, šikany a potíží mezi vrstevníky,“ vyjmenovala mluvčí linky Jandová, která to vysvětlila částečně nouzovými opatřeními v rámci covidu, kdy se děti méně potkávaly.

Rodičovská linka

Nárůst byl také v případě Rodičovské linky, jejíž provoz od ledna využívají zájemci o čtyři hodiny denně. Svou roli sehrálo podle odborníků omezení fungování různých odlehčovacích služeb, psychologů, psychiatrů, úřadů, a to zejména v jarní vlně. Od podzimu již přitom mnoho věcí funguje alespoň v online režimu.

Nejčastějším tématem na Rodičovské lince je rozvod a uspořádání péče o děti, výchova, týrání a zneužívání, šikana. Co se týká jarního lockdownu, tak častým tématem bylo předávání dětí mezi rodiči. „Měli jsme zkušenost, že i tam, kde dříve v rodinách předávání dětí fungovalo dobře, se nyní rodič, který děti předává, bál oprávněně nákazy nebo to případně využil jako prostředek k manipulaci, aby u něj dítě zůstalo. Každý případ potřeboval individuální posouzení a nebyl na to jednoznačný pohled a hned jasné řešení. Na podzim jsme spíše řešili psychické obtíže u dětí,“ vyprávěla Jandová.

Zmínila dále, že u dospívajících se začaly objevovat různé krize jako například odmítání cokoliv dělat, zhroucení návyků či struktury dne, uzavřenost, úzkosti, deprese, sebepoškozování nebo myšlenky na sebevraždu. Mladší děti zase odmítaly školní práce nebo bojovaly s rodiči.

Linka bezpečí funguje pro děti do osmnácti let a studenty do pětadvaceti let včetně. Pro rodiče a lidi se starostí o děti funguje právě Rodičovská linka. Na obě služby je možné se obracet po telefonu, e-mailu nebo chatu.