Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Rok '68 ve Slavkově: Konflikty i mezi sousedy

Slavkov - Již středověký kronikář Kosmas věděl, že psát o událostech, jejichž přímí účastníci či svědkové jsou dosud mezi živými, není bez nebezpečí. Lidská paměť je totiž zrádná: již s odstupem několika měsíců, a což teprve více let, se vše jeví docela jinak. A samozřejmě záleží na úhlu pohledu: hrdina pro jednoho může být zrádcem pro druhého.

17.8.2008
SDÍLEJ:

Událostmi, které se děly ve Slavkově u Brna v osmašedesátem roce, se zabývá například nedávno vydaná monografie věnovaná dějinám města. Dokumenty doby můžou zájemci najít také v Muzeu Vyškovska ve Vyškově.Foto: Repro: Deník/Aneta Dědičová

Naše moderní dějiny jsou protkané významnými okamžiky, při kterých se lámal osud státu i jednotlivců. Na objektivní zhodnocení většiny z nich je ještě příliš brzy, vždyť časový odstup stále není dostatečný a řada důležitých dokumentů je ještě ukryta nejen v našich archivech.

V posledních letech se stále častěji setkáváme se snahou vyrovnat se s obdobím po roce 1948, tedy s obdobím nástupu a prvních let upevňování totalitního režimu. Řada odborných knih či televizních dokumentů svědčí o tom, že první kroky byly učiněny. Ohledně událostí roku 1968 jsme ovšem v tomto ohledu teprve na samém počátku cesty. A je příznačné, že nedávno vydaná velká monografie věnovaná dějinám Slavkova u Brna se dobou konce šedesátých let zabývá jen velmi okrajově.

Komunistické represe padesátých let a urputný boj s vnitřním nepřítelem se počátkem šedesátých let více méně vyčerpaly. Snaha o „socialismus s lidskou tváří“, uvolnění politických poměrů či prostě sílící proces demokratizace vyvolal nadšení i naděje do budoucnosti. Společnost se více otevírala podnětům zvenčí, západ už jen málokdo vnímal jako „imperialistického nepřítele“, snad všechny oblasti veřejného života byly oživené novými podněty. Mimořádný rozmach zažívala i kultura.

Výrazné oživení společenského života přímo ve Slavkově dokumentuje i slavnostní otevření nového kulturního domu (bývalé Záložny), který byl svépomocí a za přispění desítek obyvatel opravován víc než deset let. Akce se konala 8. května 1968, v předvečer výročí osvobození našeho státu Rudou armádou. Oslavy osvobození ovšem proběhly prakticky ve všech obcích regionu, výrazné byly například v Otnicích. O to větší bylo potom zklamání.

Jak známo, tento pozoruhodný vývoj ukončil vpád „spřátelených“ vojsk 21. srpna 1968 a okupace naší země. Spontánní hnutí veřejnosti a odpor vůči moskevskému diktátu nepodpořily tehdejší politické špičky: „muži ledna“ (Dubček, Smrkovský, Svoboda, Černík) nedokázali odolat soustředěnému tlaku.

I na Slavkovsku jsme svědky projevů odporu, i když pozornost místních byla spíš upřena na nedaleké Brno, kde mnoho obyvatel regionu pracovalo a kde byly projevy odporu výraznější, zároveň však bylo víc obětí na životech z řad civilního obyvatelstva. Lidé halasně nesouhlasili s vývojem situace, ve Slavkově i v řadě obcí se objevovaly státní vlajky, protestní plakáty, nápisy psané vápnem na asfaltové silnice nebo na fasády domů. Mezi obyvateli kolovaly letáky a výzvy typu „Žádnou podporu okupantům!“ Máme doložené i téměř „sousedské“ konflikty a rozbitá okna těch, kteří halasně vítali vojska okupantů. Ojedinělé výzvy k aktivnímu odporu však byly záhy umlčeny.

Složitost doby se výrazně projevila i v činnosti slavkovského městského národního výboru. Již 29. srpna 1968 byla rada informována o povinnosti odstranit všechny nápisy a plakáty a zabránit střetům s vojsky cizích armád. Na zasedání celého městského výboru, které se konalo 26. září 1968, přednesl jeho předseda Ladislav Pour mimo jiné i hodinu a půl trvající projev, ve kterém zhodnotil dosavadní politický vývoj. „Šlo hlavně o to, aby poslanci pochopili nutnost podporovat stranické a vládní činitele v jejich úsilí o plnění moskevských dohod“, je doslova uvedeno v zápisu z jednání.
Toto vystoupení však u mnohých vzbudilo výraznou nevoli. „Celý projev na mě působil depresivně a úplně mě ubíjel. Rozhodně s ním nemohu souhlasit,“ prohlásil jeden z poslanců. Následná rozepře protáhla celé jednání na víc než čtyři hodiny. Další politický vývoj však veškeré naděje umlčel, část nejvíc protestujících členů městského výboru odešla nebo byla posléze vyloučena, ostatní se vrátili k běžné každodenní činnosti.

Za této situace poněkud nedůstojně vyzněly oslavy padesátého výročí vzniku samostatného Československa, které se konaly 27. října 1968 ve Společenském domě ve Slavkově. Kritiku vyvolal jak velmi malý zájem obyvatel, tak i fakt, že portréty státníků byly v některých výlohách vystavené mezi spotřebním zbožím. Předání pamětních plaket třiatřiceti účastníkům odboje a zasloužilým občanům jako poděkování za zásluhy o vytvoření samostatného státu o den později pak nemělo daleko k fiasku.

Období následné „normalizace“ zničilo do důsledku vše pozitivní z předcházejícího vývoje a znamenalo návrat ke zkostnatělému komunistickému režimu. Stranické čistky a zákazy činnosti pak postihly široké spektrum lidí napříč společností: vědce, lékaře, umělce, odborníky, řadové zaměstnance. Reakcí na tento vývoj je, kromě přirozeného zklamání, nejen naprostá pasivita a ztráta zájmu o věci veřejné, ale i nová vlna emigrace.

Jedním z charakteristických rysů této ponuré doby, který postihl mnoho zcela obyčejných lidí, bylo přísné kádrování. Na počátku stála snaha po přísné stranickosti, která se záhy proměnila v devalvaci základních mravních hodnot a rozmach donašečství a udavačství. V archivech se nacházejí desítky a stovky kádrových posudků, které mnohdy zacházely až do ponižujících či zcela groteskních detailů, posudků psaných někdy až zoufale neobratným jazykem a s mnoha gramatickými chybami. Jediný špatný posudek mohl znamenat konec pracovního postupu nebo ztrátu možnosti studia na vysoké škole pro děti postiženého.

Je třeba ještě uvést, že doposud nemáme zcela věrohodné informace ohledně počtu postižených z vyškovského okresu nebo přímo ze Slavkovska. Údaje o tom, kolik obyvatel žijících v regionu se odhodlalo k emigraci nebo bylo postiženo politickými či společenskými represemi, se pohybují spíše v rovině odhadů.

Události roku 1968 nejen ovlivnily osud a směřování našeho státu na další dvě desetiletí, ale současně na dlouhou dobu znamenaly i konec reálným nadějím na změnu politického systému. Na návrat demokracie museli obyvatelé Československa bohužel ještě řadu let čekat.

Karel Mlateček

Autor: Redakce

17.8.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Pozůstatky středověké vsi Konůvky u Heršpic.

Cestu do zaniklé osady doprovodí výklad odborníků

Jak co nejlépe udělat srdce, jak se změní vnímání člověku, který v sobě má přes promile alkoholu i jak dobře znají předpisy. Také to si mohli vyzkoušet návštěvníci policejní akce Je nás vidět ve Vyškově.
11

OBRAZEM: S reflexní páskou je chodec vidět na dvě sta metrů, zjistili lidé

AKTUALIZOVÁNO

Volební místnosti se opět plní voliči. Do desáté hodiny odvolila téměř polovina

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ - Od sobotní osmé hodiny ranní lidé opět odevzdávají hlasy v letošních sněmovních volbách. Do sobotní desáté hodiny dopoledne využila podle údajů jihomoravského krajského úřadu možnost volit téměř polovina oprávněných voličů. K urnám jich přišlo 48,2 procenta. Odvoleno už mají i jihomoravští lídři kandidátek. Volby na jižní Moravě se zatím obešly bez excesů, ve volebních místnostech je klid. V sobotu mohou lidé volit do druhé hodiny odpoledne, poté se volební místnosti uzavřou a začne sčítání hlasů.

Bošovice: dobrovolní hasiči dostali nové požární čerpadlo, začne i výměna lamp

Bošovice - Nové vybavení mají dobrovolní hasiči v Bošovicích. Obec pro ně pořídila nezbytnou výbavu a za dvě stě dvacet tisíc korun i požární čerpadlo. „Získali jsme dvousettisícovou dotaci od kraje, dvacet tisíc a hasičské vybavení jsme pokryli z rozpočtu,“ řekl starosta Aleš Matyáš s tím, že momentálně také opravují oplocení okolo hasičky.

Koudelku si vyhlédl americký profiklub. Malého fotbalu

Vyškov /FOTOGALERIE/ – Profesionální zámořská soutěž láká každého hokejistu, basketbalistu, baseballistu nebo hráče amerického fotbalu. Nejvyšší metu znamená také pro hráče malého fotbalu a nabídku dostali také dva čerství čeští mistři světa: blanenský univerzál Jan Koudelka a mostecký brankář Ondřej Bíro.

Kotlíkové dotace: zbývá jen polovina peněz, lidé už zažádali o 63 milionů

Jižní Morava - Už 634 Jihomoravanů si od pondělí požádalo o dotace na ekologičtější kotle. V pátek o tom informovala mluvčí krajského úřadu Monika Brindzáková. „Z celkové částky 135,6 milionů korun jsme dostali žádostí na zhruba třiašedesát milionů. Kdy peníze vyčerpáme, nelze odhadnout,“ sdělila.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení