Vláha, kterou rolníci z Vyškovska ještě donedávna vítali, se proměnila v jejich černou můru. Kombajny už sice vyjely do polí, zatím však pouze na několika málo místech okresu.

Žně už nastaly například u zemědělců z okolí Nesovic a také Bučovic. „Sklízíme mezi kapkami deště. Zaprší a musíme ujet. To nejsou žně, ale utrhávání. Ze sedmdesáti hektarů jsme sklidili padesát,“ prohlásil agronom z firmy Proagro v Marefách Pavel Hála.

Přezrálé klasy polehané na poli zvyšují procenta ztrát při sklizni a zpomalují ji. „Klásky zůstávají zalámané až na zem a kombajn je neposbírá. Navíc už měly být sklizené před týdnem. Běžně počítáme se dvěmi až třemi procenty ztrát ze sklizně, teď už jsme na deseti procentech,“ pokračoval Hála.

Ostatní plodiny na Vyškovsku teprve dozrávají. „Pokud bude příznivé počasí, zahájíme sklizeň řepky ozimé po 20. červenci. Se sklizní ozimé pšenice začneme mezi 22. až 25. červencem, potom nastává čas pro jarní ječmen. Ječmeny mají oproti ozimé pšenici zpoždění, protože letošní jaro přišlo později,“ uvedl agronom velešovické společnosti Rakovec Bořivoj Vrzala.

Podobnou prognózu mají v pustiměřském družstvu Morava. „Záleží, jak bude vypadat počasí po 20. červenci. Začneme s řepkou ozimou na písčitých a kamenitých půdách. Postupně podle zralosti budeme pokračovat k dalším plodinám,“ konstatoval ředitel družstva Morava Stanislav Charous.

Deštivé počasí ovlivňuje dobu žní i kvalitu obilovin. Pěstitelé se obávají plísní. „Pokud budou deště pokračovat, je ohrožená kvalita klasů. I když obilniny ošetřujeme fungicidními přípravky, museli bychom za současných podmínek postřik několikrát opakovat. Náklady na pěstování by vzrostly. Kvalitu obilí poznáme až při sklizni,“ popsal Vrzala.

Situaci kolem houbových onemocnění na obilovinách monitorují pracovníci Státní rostlinolékařské správy ve Vyškově. „Máme dvě pozorovací stanoviště v Ivanovicích na Hané a Nesovicích. Pozorování provádíme v týdenních intervalech. Sledujeme výskyt chorob u ozimé pšenice a jarního ječmene, ze které zpracováváme situační zprávu. Nárůst houbových chorob ve vytyčených lokalitách jsme nezaznamenaly. V době dozrávání se jen zvýšil výskyt houbové choroby zvané čerň,“ informoval vrchní rostlinolékařský inspektor vyškovské správy Richard Kučera.

Sklidit kvalitní zrno znamená jen polovinu úspěchu. Zbývá ho dobře prodat. Nad výkupními cenami pro letošní rok zemědělci krčí rameny. „O cenách nevíme vůbec nic, ale nic světoborného neočekáváme. Vloni jsme za tunu ječmene utržili tři tisíce korun. Letošní sklizeň poklesne asi o dvacet procent. Kdybychom letos dostali čtyři tisíce za tunu, zůstali bychom na stejném. Raději menší sklizeň za vyšší výkupní ceny,“ podotkl ředitel družstva Kojál Krásensko Ladislav Ševčík.

A tak se s cenami vyčkává až do chvíle, kdy bude všechno obilí bezpečně uloženo v sýpkách.