Podle průzkumu Vyškovského deníku Rovnosti rostou hlavně dubové hřiby na Drahanské vrchovině i ve Ždánickém lese. Tam lze navíc najít zejména pod lipami i hřiby koloděje. Že houby rostou, potvrdil i vyhlášený houbař z Rousínova Josef Kalousek. Na svých „flecích“ posbíral na jeden zátah padesátku hřibů dubových.
Středeční výprava Vyškovského deníku Rovnosti v Černeckém hájku přinesla následující úlovky: hřiby dubové, různé druhy holubinek včetně nazelenalé a mandlové, lišky, muchomůrky růžovky, kozáky habrové i březové, suchohřiby plstnaté a bedly vysoké.
Kdo se ale vydá do lesa nazdařbůh, může splakat nad výdělkem. Houby, které jinak rostou touhle dobou masově, se totiž moc nevyskytují. Suchohřiby žlutomasé neboli „babky“, muchomůrky růžovky, holubinky a kozáky houbaři sbírají spíš náhodně. Křemenáče patrně nerostou vůbec, nebo velice sporadicky. Lepší je vyrazit na osvědčená místa, kde rostou hřiby dubové.
To potvrdil i mykolog Václav Koplík z Ratíškovic. „Houbám neprospěla velká vedra a vítr, který je pro ně jed. Toto počasí snášejí právě jen dubáky a možná ještě koloděje, které milují teplo. Teď je jejich sezona. Radil bych vyrazit na vlhká a chráněná místa, třeba i mimo les. Tam existuje šance na úspěch,“ řekl Koplík.
Ten rozhodně do budoucna nevidí situaci ani po úterním dešti moc optimisticky. „Hlásí zase pětatřicetistupňová vedra a ta houbám rozhodně nesvědčí. Nejsou moc vidět ani jinak běžné dřevokazné houby. Asi si budeme muset počkat na ochlazení,“ věštil Koplík.
Otázkou je, proč houby moc nerostou, ačkoliv v poslední době hodně pršelo a teď se také oteplilo. Třeba v loňském roce touhle dobou zažívali houbaři z Vyškovska pravé žně. Koplík vidí problém v extrémních výkyvech počasí. „Zima, vedro a vítr v krátkých časových intervalech růst hub každopádně nepodpoří. Rád bych se spletl, ale obávám se, že houby neporostou,“ uzavřel mykolog z Ratíškovic.
