VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Rotunda skrývá tajuplné pohřebiště

Pustiměř - Hroby v Pustiměři odhalily několik desítek kosterních pozůstatků, a to i malých dětí. Dodnes je vědci zkoumají.

10.11.2009
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: profimedia.cz

Jen skutečný znalec a turistický nadšenec zavítá do Pustiměře navštívit torzo původní románské svatyně stojící ve svahu nad obcí. Řeč je o rotundě svatého Pantaleona z dvanáctého století.

Jak je patrné i z dnešních fragmentů severní stěny a vítězného oblouku, šlo o rotundu z řádkového zdiva, kruhového půdorysu s podkovovitou apsidou na východní straně.

Zmínku o těchto skutečnostech a o samotné stavbě nalezneme v mnoha knihách, ovšem už méně známé jsou záhadné informace o jejím podzemí. To totiž v dřívějších dobách sloužilo jako pohřebiště a obklopuje rotundu například na jejím severním konci.

Badatel Čeněk Staňa ve své zprávě o archeologickém výzkumu pustiměřského pohřebiště z druhé poloviny sedmdesátých let uvedl, že severně od rotundy vykopávky odkryly dokonce třiadvacet koster společně s pozůstatky dalších lidských kostí. „Nalezli jsme například sedm dětských, z toho dokonce dvě velice drobné a dvě větší kostry v dvojhrobě,“ uvedl Staňa.

Mladší hroby mají všechny znaky středověkého hřbitova. Jsou relativně mělké a řazené v několika vrstvách nad sebou. Později uložené pohřby narušují už starší hroby i kostry.

Zajímavé je, že v nich mají nebožtíci překřížené paže na prsou. „Dá se uvažovat o tom, že to mělo význam třeba v souvislosti s křesťanstvím. Tam se totiž nebožtíci pohřbívali s rukama na prsou. Například do hrobů ze starší doby bronzové se pohřbívalo na levém nebo pravém boku a ve skrčené poloze. Ovšem dodnes nevíme proč. Třeba chtěli šetřit místem. Teprve později se začalo pohřbívat v natažené poloze a nebožtíci měli paže podél těla,“ objasnila archeoložka z Muzea Vyškovska Klára Rybářová.

Kromě zděné hrobky uprostřed rotundy, v níž byl podle písemných zpráv pohřben v polovině čtrnáctého století zakladatel pustiměřského kláštera olomoucký biskup Jan Volek, ležela podle Stani v jeho blízkosti kostra muže, při které byla umístěná ramenní kost jiné osoby.

Pohřebiště také ukrývalo na jiném konci rotundy další kostru dítěte a jak archeologové zjistili, mohlo mít deset let. Vedle tohoto hrobu ležela útlá kostra starší ženy. „Na rukou měla smotaný růženec sestavěný ze skleněných korálků. Druhově uložené kosti vedou k zamyšlení o možnostech, že již před stavbou kamenné svatyně zde bylo pohřebiště,“ objasnil v závěru výzkumu Staňa.

Výzkumníci dokonce otevřeli dnes už zničené hrobky, uvnitř rotundy a asi padesát centimetrů nad osazením základů byly nalezeny hrobové jámy. „Ty však zejména v západní části nebylo možné rozeznat. Na západní straně rotundy přiléhá ke stavbě čtyřhranná stavba, kterou je známá věž. V rohu, jenž byl vytvořen stěnami rotundy a právě zmíněnou věží, jsme též našli lidské kosti,“ informoval Staňa.

Na některých z nich byly dokonce zřejmé spáleniny. „Bohužel toto neumím zdůvodnit. Ale rozhodně ve dvanáctém století ještě pomocí ohně lidé pohřbívaní nebyli,“ uvedl výzkumný pracovník archeologického ústavu České akademie věd v Brně Jiří Doležel. Můžeme tak jenom spekulovat nad tím, jestli to třeba nemohlo mít souvislost s upalováním čarodějnic.

Podle písemných zpráv z těchto míst pocházejí stovky let staré, velké náhrobní kameny, překrývající též lidské kosti. „Jde o kameny, které jsou opravdu stovky let staré. Pod tyto velké kameny, které vážily až několik stovek kilogramů, byli pohřbíváni lidé, kteří byli něčím v té době významní. Tento plochý kámen měl upozornit na to, aby hrob nebyl porušený třeba dalším hrobem,“ objasnil Doležel.

Lidé v dvanáctém století měli také strach z mrtvých. „To znamená strach z nebožtíka. Věřili tomu, že když hrob zatíží kamenem, tak zemřelý bude mít těžší vracet se na tento svět,“ informoval Doležel.

Výběr některých tehdejších nálezů si návštěvníci mohou prohlédnout v Muzeu Vyškovska. „Ovšem převážná většina antropologického materiálu je doposud v našem šetření, jako studijní materiál,“ upřesnil Doležel.

Stavba celé uvedené rotundy je svého druhu vůbec v Čechách a na Moravě největší. Dle odhadů se do kruhovité stavby, dnes částečně dochované asi do poloviny svojí původní výšky s jednou apsidou, hranolovou věží v protilehlé straně na východě, kde byl vstup, a panskou tribunou pro významnější věřící, mohlo vejít víc než dvě stě lidí.

S farním kostelem právě v Pustiměři se spojuje i pověst, kterou zmínil ve své knize Je to pravda pravdoucí Pavel Klvač s Radkem Mikulkou. Povídka hovoří o tom, že v sedmnáctém století by velký nedostatek kněží a proto mnohé vsi, i když měly svůj kostel a i faru, bývaly přifařeny do větších obcí, někdy vzdáleným pěkných pár hodin cesty.

Také Studnice prý tehdy patřily k farnímu kostelu v Pustiměři. Jednou by pozván pustiměřský kněz, aby zaopatřil nemocného ve Studnicích. Jel na koni, ovšem v lese se polekal jelena, který mu přeběhl přes cestu. Kůň se vzepřel a kněze shodil. V okamžiku se prý objevil anděl, uchytil z rukou padajícího kněze kalich a ochránil ho tak od zneuctění při pádu na zem. Kněz ale bohužel spadl tak nešťastně, že byl namístě mrtev.

Rotunda svatého Pantaleona se nachází v těsné blízkosti další kulturních památek, jako je kaple svaté Anny, Getsemanská zahrady a farní kostel svatého Benedikta. „Všechny tyto kulturní památky jsou ve vlastnictví církve. V současnosti potřebuje rotunda nutné opravy spočívající v konzervaci zdivem a odvodnění. Vzhledem k tomu, že je součástí kulturního dědictví a kulturního povědomí našich obyvatel, bude obec úzce spolupracovat s vlastníkem na její opravě a zachování,“ objasnil pustiměřský starosta Miloš Nevřala.

ANETA DĚDIČOVÁ

10.11.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ve Skalici nad Svitavou srazil vlak na přejezdu chodce. Doprava na železnici stojí.
AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO

Ve Skalici srazil vlak chodce. Doprava na železnici stojí

Ilustrační foto.

Epidemie třetího tisíciletí. Lidí s cukrovkou přibývá, v Brně je vyšetří zdarma

Opravy rozbitého průtahu přes Ivanovice začnou na jaře. Vyjdou na třicet milionů

Ivanovice na Hané - Už nevěřím tomu, že průtah v dohledné době opraví, kroutí hlavou Jiří Bartošík. Přes Ivanovice na Hané na Vyškovsku jezdí denně. Silnice I/47, která vede přes město, je podle něj hodně zničená. „Loni se říkalo, že opravy začnou v letošním roce, ale stále se nic neděje. Jen sem tam někdo zalátá ty největší díry a jede se dál,“ kritizuje Bartošík.

Hašek je zpátky ve Sněmovně. Jako asistent poslance Běhounka

Brno - Za tisíc korun měsíčně a vstupní kartu do Poslanecké sněmovny bude bývalý jihomoravský hejtman a poslanec Michal Hašek radit současnému poslanci za sociální demokracii a hejtmanovi Vysočiny Jiřímu Běhounkovi. Stal se jeho asistentem.

Na místě kulturního domu vyroste sad. Stromky zasadí školáci

Bohdalice-Pavlovice – Dřív sloužila jako kulturní dům. Nyní už dělníci budovu u návsi v Bohdalicích-Pavlovicích na Vyškovsku srovnali se zemí. Jak vysvětlil starosta obce Vlastimil Rožnovský, byla už v dezolátním stavu. Místo po někdejším centru dění dlouho prázdné nezůstane.

NAŠI PRVŇÁČCI: představujeme žáky ze ZŠ Velešovice, Holubice a Brankovice

Vyškovsko – Podívejte se na tablo novopečených prvňáčků ze základních škol ve Velešovicích, Holubicích a Brankovicích. Prostřednictvím našeho seriálu Naši prvňáčci bude redakce představovat tabla jednotlivých prvních tříd základních škol. Rodiče a blízcí žáků každou středu najdou v tištěném vydání na straně 4 a na webu prvňáčky z regionu. Deník si tak mohou koupit na památku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT