Jediná příležitost pro zájemce o vysokoškolské vzdělání na Vyškovsku. Tím je Bankovní institut ve Vyškově. Přestože je to soukromá škola, která žije z poplatků od studentů, diplomy nehodlá rozdávat zadarmo. Tvrdí to alespoň vedoucí tamního střediska Miroslav Ovčáčík.

Kdy začala ve Vyškově výuka?
Bylo to loni v říjnu. Zatím máme jeden první ročník jednadvaceti studentů bakalářského oboru právní administrativa. I to je ale úspěch, protože vyškovské pracoviště vzniklo na počátku května téhož roku.

Jiné obory neplánujete otevřít?
Záleží především na zájmu ze strany budoucích studentů. Nabízíme celou škálu různých směrů. Zatím však byla největší poptávka právě po právní administrativě. Souvisí to patrně i s tím, že jsme neměli dostatek času před zahájením akademického roku. Do budoucna očekávám větší rozvoj našeho střediska.

Už proto, že je to jediná vysoká škola ve Vyškově. A co u vás uchazeči můžou hledat za specializace?
Na bakalářské úrovni máme ve studijním katalogu sedm oborů. Mimo jiné například bankovnictví, oceňování majetku nebo výpočetní technologie.

Nevýhodou pro studenty ale je, že když otevřeme na základě jejich zájmu další obory, musí jich být dostatečné množství zvlášť ve vyšších ročnících. Na počátku studia je totiž řada předmětů pro mnohé obory společná. Postupně se specializují.

Takže když začne studovat pět makléřů, sedm zájemců o bankovnictví a tak dále, v prvním ročníku to není problém. Studují dohromady. Potom bychom pro ně měli zajistit samostatnou výuku. To se ekonomicky nevyplatí.

Jakou tedy mají možnost?
Školu samozřejmě mohou dokončit, ne však ve Vyškově. Pokud není výuka někde poblíž v jiném konzultačním středisku, musí zbytek dochodit v pražské centrále. Záruku mají právě zájemci o právní administrativu, protože ti se v žádné fázi studia nijak nedělí. Je jich proto dost i pro vyšší ročníky. Takže důležitý je dostatečný počet studentů. Ti potom mají záruku, že nikam jezdit nemusí.

Myslíte, že nabízíte obory, které firmy potřebují?
Řekl bych, že ano. Na druhé straně o některé není dostatečný zájem od studentů. Přitom například specialistů na počítačovou techniku je na trhu práce nedostatek. Stejně tak často slyším, že jsou problémy s čerpáním dotací z Evropské unie. Máme obor, který se tomu věnuje. Zájemci se přesto nehlásí. Oslovili jsme přitom s nabídkou radnice nebo třeba krajský úřad. Marně.

Vaše pobočka je součástí nějaké pražské školy?
Ano, patříme k Bankovnímu institutu v Praze. Je to první soukromá škola v České republice. Vznikla v roce 1999. Po dvou letech získala německého strategického partnera. V roce 2002 začala vznikat první regionální konzultační střediska. Teď jich je osm. Vyškov je jedním z nich. Další jsou třeba v Jihlavě nebo Karviné.

Říkáte, že jste konzultačním střediskem. Vypadá to, že tedy nejste běžnou školou, které má například katedry a podobně?
Alespoň ne přímo ve Vyškově. To u nás opravdu není. Podobné dělení struktury zde nemáme. Něco podobného je pouze v Praze. Odtud by nám také poskytli učitele v případě, že bychom je nesehnali přímo v našem regionu.

Kde získáváte učitele?
Je to různé. Například výuku jazyků nám zajišťuje jazyková škola Skřivánek. Právo u nás přednáší právnička z místního úřadu práce. Další je také zkušenou odbornicí s dlouholetou praxí. Ve středisku také působí lidé z bývalé vyškovské vojenské školy, dnešní brněnské Univerzity obrany. Takže dělají u nás i v Brně.

Často slýcháme, že soukromé školy nejsou schopné zajistit dostatečnou úroveň absolventů. Především kvůli závislosti na jejich penězích…
Je to nepochybně citlivá záležitost. Zatím se to projevuje především na středních školách. Ty pociťují pokles počtu studentů. Za čtyři roky to dopadne také na vysoké školy. To by ale nemělo znamenat, že půjdeme s nároky dolů.

Jak to zajistíte?
Každá škola usiluje o svoji pověst. Benevolence by byla velmi krátkozrakou politikou. Časem by se nám slevování ze studijních povinností vymstilo. Lidé by nás nevnímali jako důvěryhodné zařízení.

Kromě toho existuje dohled z ministerstva školství. Pokud by zjistilo nízkou úroveň některého oboru, odebrali by nám oprávnění ho vyučovat.

Jste teprve na začátku. Předem ale říkáte, že tlak studentů na vás působit nebude? Přestože jste na nich závislí?
Vím o existenci studentů, kteří zdůrazňují to, že platí. Říkají potom, co vy mi můžete? Na to mi tady ale nehrajeme.

Jak byste charakterizoval vaše studenty?
Největší část z nich je ve věkovém rozpětí od třiceti do čtyřiceti let. Mnohdy jsou na pracovních pozicích, které vyžadují vyšší vzdělání. To si u nás doplňují. Motivaci mají proto velkou.

A kdybyste je měl srovnat se studenty obecně?
Ten rozdíl je značný. Mladí studenti mají jiný postoj ke studiu. Jejich vztah ke studiu je volnější. Věk a nutnost doplnit si kvalifikace je pohání k práci na sobě. Kromě toho samozřejmě studium něco stojí, takže si toho také váží. Jsou tak mnohem zodpovědnější.

Vy také učíte?
Ne. Jsem stavební inženýr. Škola se věnuje odlišným oborům. Mám na starost jiné úkoly. Od vedení střediska až třeba po marketing nebo personální záležitosti.

Máte nějakou předchozí zkušenost s vysokou školou jako učitel?
Ne. Celý život jsem působil ve středním školství. To mi však pomohlo, abych se stal teď vedoucím místní pobočky. Když pro Vyškov Bankovní institut hledal někoho do vedení, dokázal jsem vytvořit kvalitní plán, jak hodlám středisko rozvíjet.

Baví vás tato práce?
Beru to, jak se dnes říká, jako novou výzvu.