Rousínovská ulice uvízla v minulosti a pro některé v nepatřičném bizáru, který se ale pořád nedaří změnit. „Po revoluci jsme si říkali, že je to blbé, ale museli jsme si na to zvyknout. Už se mluvilo mockrát o tom, že se název změní, podepisovaly se petice, ale nikdy z toho nic nebylo," vzpomíná Rousínovanka Marie Vybíralová, která bydlí v jednom z domů na zdánlivě socialistické adrese.

Nejhlasitější negativní ohlasy na přejmenování ulice přicházejí od místních podnikatelů. „Tehdejší zastupitelé, kteří měli na ulici Rudé armády provozovnu, byli zásadně proti změně názvu," připomíná starosta Rousínova Jiří Lukášek. Jak ale dodává, nejen soukromníci jsou proti. „Dodnes s návrhem nikdy nesouhlasila většina dotčených lidí," vysvětluje Lukášek. Ke změně podle něj nemělo město tedy dostatečný důvod.

Vyškovská ulice Antonína ZápotockéhoDalší ulicí, která svým názvem u některých Vyškovanů i návštěvníků města vzbuzuje údiv, je ulice Antonína Zápotockého. Tento komunistický politik, který úřadoval v padesátých letech, nesl jako předseda tehdejší vlády vinu na mnoha rozsudcích smrti, včetně toho, který se vztahoval na Miladu Horákovou. Mezi jeho nejkontroverznější kroky patřilo vyhlášení měnové reformy z roku 1953, která uvrhla mnoho lidí do naprosté chudoby.

Na otázku, zda by sám chtěl bydlet na ulici Rudé armády, starosta Rousínova odpovídá: „Proti Rudé armádě nic nemám, v Sovětském svazu jsem dokonce nějakou dobu žil kvůli práci," zmiňuje. Jak dodává, na zaužívaném názvu podle něj není nic hanlivého.

Přesto se někteří za rousínovskou Rudou armádu stydí. „Bydlíme zároveň nad nádražím, tak na psaní píšeme Nad nádražím, někdo píše U Nádraží, aby se pravému jménu ulice vyhnul," prozrazuje Vybíralová.

SVRAB A NEŠTOVICE

Stud má kořeny ve znalosti poválečné historie. „Když přišli Rusi, přitáhli sem svrab a neštovice. Maminka říkala, že se před nimi ženské schovávaly, protože je vojáci znásilňovali," vypráví Rousínovanka Marcela Klusalová.

Vybíralová její výpověď doplňuje. „Rusové vlezli do domu a začali veškeré vybavení ničit, všechno pošlapali. A potom nám jezdili s tanky po zahradě a vyvraceli stromy," popisuje žena.

Navzdory krutým vzpomínkám ale vítězí pohodlnost. Lidé nechtějí zařizovat výměnu dokladů. „Jde o obrovské komplikace a velkou spoustu času. Náklady by při změně nesli obyvatelé ulice, ne město," varuje Lukášek.

Souhlasí s ním i starosta Bučovic Radovan Válek. Jedna z ulic tohoto města nese již přežitý název Sovětská, a to jako poslední v celém Česku. „Znamená to spoustu administrativních úkonů navíc," argumentuje Válek. Podle něj mělo ke změně dojít dřív. „Hned po revoluci, to by bylo jiné. Lidi byli nadšení, vítali změny."

Podobného názoru je i lékařka Lenka Jenčíková, jejíž ordinace se nachází na adrese Sovětská. Jak přiznává, někteří pacienti jsou z podivného názvu udivení. „Občas se ptají, to myslíte vážně?" neskrývá.

Gagarinova ulice v Boskovicích, která sousedí s ulicí Kosmonautů, vznikla až v období komunistického Československa, a podle její obyvatelky Jitky Zelenkové proto není ke změně důvod. „Není tendence k návratu původního jména," říká. Sama ale přiznává, že kdyby ulici předlistopadoví politici přejmenovali, nad změnou by sama váhala.

ADÉLA JELÍNKOVÁ