Rybníkům pak chybí pořádné přítoky. Výrazně se ohřívají a rapidně v nich ubývá kyslík. „Vždy k večeru vidíme ryby, jak zoufale jezdí po vodní hladině a ústy lapají po vzduchu. Říkáme tomu troubení. Deficit je pro ně citelný, drží se u dna a snižují svou aktivitu. Jestli ale bude pokračovat sucho a horko, začnou ve velkém hynout. Doufáme, že k tomu nedojde. Snad přijdou bouřky, což by znamenalo alespoň nějaké provzdušnění našich vod," věřil předseda slavkovských rybářů František Capita.

Současná situace je podle jeho slov už kritická. „Ve velmi špatném stavu je například biokoridor ve Vícemilicích. Obtéká ho Litava a do něj proudí voda propustí. Tu jsme už zahradili a přívod vody do biokoridoru zastavili. Vyrovná se s tím lépe, než kdyby vyschla Litava. Musíme je obě hlídat. Hovoříme o katastrofě pro množství živočichů, kteří v Litavě žijí," popsal Capita.

S kolegy z Vyškova se shoduje, že rybáři navíc mají v podstatě nulové možnosti v boji s jiným nepřítelem. „Některé ryby se, ještě než potoky vyschly, stihly přesunout do stojatých vod. Ty, co to nezvládly, teď z tůní loví kormoráni a volavky. Likvidují celé populace. Jde třeba o pstruhy. Navíc se letos na Vyškovsku rozšířil i černý čáp, který situaci také nepřispívá. Jde ale o chráněné druhy, takže s tím nemáme šanci cokoliv udělat," pokrčil rameny vyškovský předseda Radoslav Kotík.

Varuje, že pokud do čtrnácti dnů nezaprší, bude výrazně hůř. „Rakovec je úplně vyschlý, v něm pstruzi dostali opravdu zabrat. Drnůvka je také suchá, ale v ní ryby nejsou. Rostěnickým potokem už teče jen velmi malý proud vody," popisoval Kotík.

Kromě provzdušňování rybáři příliš mnoho možností, jak vodním obratlovcům pomoct, nemají. Jedno z mála opatření spočívá v přikrmování. „Upozorňujeme však kolegy, že ryby krmit nemají. Šrot totiž v teplé vodě kvasí," zdůraznil Capita.

Drží se při dně

Vyškovští rybáři podle Kotíka minulý týden obešli celý revír. „Volala nám například starostka Komořan, že v tůních, které zůstaly v potoce, umírají ryby. My je ovšem nenašli. Obecně jsme se s úhyny ještě nesetkali. Co se týká rybníků, například Jandovky a Malého Kačence, do těch jsme museli nasadit provzdušňovače. Kontrolovali jsme třeba také rybník ve Starých Hvězdlicích, ten je sice celý zelený, ale ryby se zřejmě drží při dně. Ani tam jsme totiž uhynulé kusy nenašli," popsal předseda Kotík.

Obrovský dopad letošních veder a sucha zoufale sleduje i státní podnik Povodí Moravy, který má ve správě drtivou většinu vodních toků na Vyškovsku. „Náprava ekosystémů bude pozvolná. Bude záviset na dalším vývoji počasí. I přívalový déšť situaci zlepší. Ale pouze krátkodobě v místech, kde se intenzivní srážky vyskytnou," podotkla mluvčí Povodí Gabriela Tomíčková s tím, že Haná je dotovaná odtokem z nádrže Opatovice. Proto zatím nevysychá. „Naplněnost nádrže je na osmaosmdesáti procentech," připomněla mluvčí.

Ztráty podniku podle ní nelze nyní vyčíslovat. „Už jen proto, že se snažíme naplnit všechna povolená užívání vod. Přímé ztráty, spočívající například v úhynu živočichů, Povodí ani nevyčísluje. Jde vesměs o přírodní ekosystémy. Ztráty jsou proto především v oblasti životního prostředí jako celku," prohlásila Tomíčková.

Dalším správcem toků, který na Vyškovsku působí, jsou Lesy České republiky. Spadají pod ně především ty drobné v lesích. U nich je obvyklé, že v určitých periodách vysychají.

Zejména pak v období bez srážek. „Proto i aktuální stav potoků odpovídá současné situaci. Ekosystémy, které tyto drobné toky provázejí, tato období většinou přežijí bez úhony. Současná situace je už ovšem extrémní," uvedla mluvčí Lesů Eva Jouklová s tím, že v těchto drobných tocích se ryby většinou nevyskytují. „Proto zásadní ztráty zatím nemáme," sdělila.

Ornice pryč

Vyhráno ještě nemají ani zemědělci. Sice sklidili, ale v současnosti jim působí vrásky na čele možnost příchodu bouřek a přívalových dešťů. To by mimo jiné znamenalo erozi a následný splach mnoha tun ornice – tedy nejúrodnější povrchové vrstvy půdy.

Kromě toho se pochopitelně zvyšuje i riziko povodní, vyschlá půda totiž přívaly vody nedokáže pojmout.

S obavami sledují počasí i náruživí houbaři. Zatím je úroda v podstatě nulová. „Věříme ale, že když pár dní zaprší, tak se podhoubí ještě zvládne obnovit a nakonec houby porostou. Na druhou stranu i přes ukrutná sucha se jednomu z našich členů podařilo najít kriticky ohrožený hřib sírový. Jedná se o teprve třetí nález v celé republice. Narostl na pařezu, který mu asi poskytl potřebnou vláhu," vysvětlil předseda mykologického kroužku Václav Koplík.