Pokud se člověk zaměří na severovýchod Vyškovska, objeví na jeho cípu Nové Sady. „Obec pocházející z roku 1426 se původně jmenovala Nebštych, což vzniklo z německého názvu Neustift, který v překladu znamená nový kolík, ale i právě nový sad," informoval starosta Nových Sadů Jiří Šteflíček. Na konci devatenáctého století obec přejmenovali na český název Novosady a asi o čtvrt století později získalo pojmenování svou dnešní podobu.
Osada Březina náležící k Novým Sadům vznikla v druhé polovině osmnáctého století na lesní půdě. Její jméno odvodili zakladatelé od březového porostu, který se na těch místech nacházel. Obě původní obce na konci devatenáctého století kvůli rozsáhlému požáru lehly popelem.
Poblíž Slavkova u Brna se zase nachází obec Hrušky. Ta patřila ve třináctém století pánům z Deblína. Původně se jmenovala Pyrbaum, Pyrbom a také Pirpom, Hrušečtí poté ve spisech objevili název Pyrpaums a až v roce 1361 získala obec český název Hrusky nebo Hruska. „Dřívější německé názvy obce byly většinou zkomoleniny slov. Dnešní jméno odvodili lidé od velkého výskytu ovocných stromů na jejím území," uvedla historička Jana Štefanová.
Hodně názvů vesnic vzniklo od starých osobních jmen. Například Kojátky, původně Kojetice, od jména Kojata, nebo Hodějice od Hoďata. Původní název tak znamenal ves lidí Hoďatových.
O jiných pojmenováních obcí se lidé často už jen dohadují. Třeba Rychtářov, původně jako Dechtářov, Dechtaryow, Rěchtářov nebo Richtarzov, vznikl nejspíš od zdroje obživy původních osadníků, kteří se živili pálením dřevěného uhlí v milířích, takzvaným dehtováním. Někdy však ani historici nevědí, jestli se starý název vůbec vztahuje k dotyčné obci.
MARTINA JAROŠOVÁ
