Majitelé pálenic z regionu potvrzují, že zájem o jejich služby je ve srovnání s loňskem výrazně nižší. „Letos je to opravdu hodně slabé. Zatím jenom shromažďujeme objednávky od zákazníků, co nám volají. Aktuálně ani netušíme, kdy pálenici otevřeme. Pravděpodobně až na pozdější ovoce," poznamenal ředitel slavkovského pivovaru a pálenice Jiří Hořava.

Z úsporných důvodů možná použijí pouze poloviční kotel. „Máme dvě pálenice. Jednu stopadesátilitrovou a jednu třistalitrovou. Uvažujeme, že nakonec otevřeme pouze tu menší," potvrdil ředitel.

Podle jeho odhadu pálenice otevře zřejmě na konci srpna. Jisté to ovšem není. „Je to opravdu jen orientačně. V případě, že ostatní podniky zvládnou uspokojit těch pár zájemců, bude se u nás pálit ještě později," upřesnil Hořava.

Zahrádkáři špatnou úrodu jednohlasně potvrzují. Pokladník slavkovské organizace českého zahrádkářského svazu Vladimír Luža si nad úrodou vyloženě posteskl. „Třešně a meruňky nejsou vůbec, ve Slavkově navíc skoro nemáme ani švestky a jablka. Máme moštárnu a i tady je to špatné. Oproti loňsku bych to viděl na šedesátiprocentní pokles," vypočítal Luža.

Že ani v okolí Vyškova není situace dobrá, přiznal předseda vyškovského zahrádkářského svazu Jaroslav Kolečkář. „I u nás je meruňky a třešně zbytečné hledat," podotkl Kolečkář.

Upozornil, že také švestek je poměrně málo, navíc jsou nekvalitní. „Stromy mají plodů poskromnu. Švestky jsou navíc mnohdy zdegenerované. Půlka stromu je například ještě zelená, kdežto druhá půlka už padá na zem a hnije," sdělil zahrádkář.

Sadaře a zahrádkáře potrápily zejména dubnové mrazíky. Podle Miloše Bastla z Drnovic lidé momentálně nosí spíš nespotřebované ovoce z minulého roku. Jeho pálenice už oproti jiným funguje. „Pálíme ovšem prakticky pouze loňské kvasy. Když někdo například přes zimu nespotřeboval jablka, tak je pomlel a nechal si je vypálit," připomněl majitel pálenice Bastl.

30litrů čistého alkoholu ročně si může nechat vypálit každá domácnost. „Ovoce ale musí pocházet z jejich produkce, nesmí jít o koupené plody," upozornila mluvčí jihomoravských celníků Lada Temňáková. Na pěstitelské pálení dohlíží právě celní správa. Podle ní na jihu Moravy momentálně působí 112 palíren.

Nejčastěji se v Česku vyrábí destiláty z jablek a švestek. I těch ale bude podle odhadů o čtvrtinu, respektive třetinu méně. „Dále jsou populární speciály, jako pálenky z rynglí, mirabelek, špeZa bídnou úrodu mohou randlíků nebo oskeruší," vyjmenoval předseda Unie destilatérů, která sdružuje pěstitelské pálenice, Václav Šitner.

V některých lokalitách podle Bastla pomrzlo téměř všechno. „Mně se například dochovaly alespoň švestky a ryngle," řekl Bastl.

Zvyšovat ceny ale nechce. „Zdražovat rozhodně neplánujeme," ubezpečil majitel.

Za úbytkem ovoce k pálení ale nestojí jen špatné počasí. Dlouhodobě se na jihu Moravy snižuje rozloha ovocných sadů. „Pěstitelům skončily závazky na produkci, kterou museli několik let udržovat, aby dostali dotace," vysvětlil tajemník ovocnářské unie Roman Chaloupka.

Podle tajemníka ale nejde jen o regionální problém, dlouhodobě ubývá sadů napříč republikou. „Na jižní Moravě je ale propad nejrychlejší," připomněl.

Přitom právě na obnovu sadů přispívá zemědělcům stát. „Příspěvek záleží na hustotě stromů na hektar. Nejvíc mohou získat dvě stě tisíc korun, ročně vyplatíme pětašedesát milionů korun a peníze získá osmdesát žadatelů," informovala mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková.