Košík nebo přepravka a trocha dobré vůle, to je vše, co je potřeba k samosběru jahod, jejichž sezona právě vrcholí. I lidé z Vyškovska, přestože mají často vlastní zahrádky, tuto možnost s oblibou využívají. A využít se teď snaží i hezkého počasí.

Například Vyškovanka Marie Plevová si samosběr nemůže vynachválit. „Je to práce na slunci, bolí vás záda a můžete si spálit kůži, ale rozhodně to stojí za to," tvrdí Plevová, která na jahody jezdívá už třetím rokem.

Zájem je podle ní čím dál větší. „Nejdřív jsme tam bývali skoro sami, rok od roku ale počet sběračů roste. Každý má přidělený řádek rostlin a běda těm, kdo se dotknou vašich jahod. Je to boj," dodala Plevová se smíchem.

Samosběru se účastní lidé všech věkových skupin. „Jsou tam maminky s dětmi, studenti, důchodci, věk tu roli opravdu nehraje," podotkla žena. Dodala, že se zvyšujícím se počtem lidí se zvyšuje i délka čekání. „Čas je v tomhle případě relativní. Za půl hodiny jsme třeba natrhali osm kilo, a pak jsme tři čtvrtě hodiny stáli ve frontě," vzpomínala Plevová.

Na Vyškovsku můžou lidé vyrazit do Chválkovic na Hané. „Jahody ze samosběru jsou levnější a lidé mají vždy jistotu, že budou čerstvé," vysvětlila Jiřina Vystavělová z jahodové plantáže v Chválkovicích, co zájemce o samosběr láká.

Letošní účast podle ní zatím trhá rekordy. „Někdy to teď vypadá, že máme víc lidí než jahod. Pořád ale ještě dozrávají. Současné počasí jim prospívá, uvidíme, jak dlouho vydrží. Sucho ale nesmí být dlouhé," uvedla Vystavělová.

Teplo totiž sice jahodám svědčí, ale jen do určité míry. „Zatím nevím, jak dlouho se u nás ještě bude trhat. Někdy jahody vydrží přes měsíc, někdy je do týdne po nich. Navíc je teď proměnlivé počasí, nikdy nevíme, jestli nepřijdou bouřky nebo krupobití," připomněla Vystavělová.

Jak na jahody?
Samosběr sám o sobě je jednoduchý. Všechno, co je potřeba, je nádoba na plody. Tu po příchodu na plantáž zaměstnanec jahodárny zváží a zapíše si její hmotnost. Při odchodu nádobu znovu zváží a spočítá cenu. Lidé tak platí jen za váhu plodů. Nádoby často je možné koupit přímo na místě.

Lidé z Vyškovska můžou na jahody vyrazit také do Brna nebo Prostějova, podle toho, v které části okresu bydlí a kam to mají blíž. Spolumajitel brněnské jahodárny Josef Dostál odhaduje, že plody vydrží ještě tak týden. „Vždycky záleží na teplotách, ale za sedm dní už nejspíš budou pryč," upozornil Dostál.

Plantáž je podle něj připravená i na déšť. „Pěstujeme na slaměné podestýlce, takže jahody neznečistí od hlíny ani silný déšť. Je tedy možné trhat za každého počasí," vysvětlil Dostál.

Samosběr jahod považuje za zajímavý i Vyškovanka Hana Horáková. Ta se ho sice sama neúčastní, protože má jahody na zahradě, ale lidem, kteří tuto možnost nemají, ho doporučuje. „Já bych si třeba jahody v obchodě nikdy nekoupila. Vypadají hezky červeně, ale když se do nich zakousnete, je to bílé a chutná to jako řepa. Na samosběru má člověk možnost ochutnat a ví, co si nese domů," podotkla žena.

Z těch domácích připravuje marmeládu a koktejly. „V tomhle vedru skvěle osvěží," řekla Horáková. S tím souhlasí i Marie Plevová. „Nejlepší část sklízení je konzumace. Děláme koktejly, dřeň nebo zmrzlinu, to je v tomhle počasí úplně ideální využití jahod. Ale samozřejmě přijdou na řadu i buchty nebo tvarohové knedlíky. Jahody k červnu prostě bez debat patří," uzavřela Plevová.

MICHAL CHMELA