To je každoroční výstava loveckých trofejí, jejímž pořadatelem je především okresní myslivecký spolek, vždycky přijde pár stovek návštěvníků. V Šaraticích tomu v sobotu nebylo jinak.Na trofeje veškeré spárkaté zvěře třeba v podobě rozvětvených jeleních parohů se přišli podívat také ti nejmenší.

Parohy, rohy nebo zbraně. Všechny tyto trofeje, které myslivci získali skolením jelena, daňka, srnce, muflona nebo černé zvěře, spatřili lidé v sobotu v šaratickém sále. A nebylo jich málo.

„Máme tady tři sta padesát šest parohů srnců a osm jejich fotografií, dvacet jeleních parohů, pět daňčích, troje zbraně kňoura a troje toulce muflona,“ vyjmenoval jeden z organizátorů akce a hospodář Mysliveckého sdružení v Rousínově a Královopolských Vážanech František Toman.

Ten se věnuje myslivosti už bezmála pětatřicet let. Letošní přehlídku v Šaraticích však jeho trofeje neobohatily. „Mně se rok nepodařil, protože jsem lovit nechodil. Ono to totiž není tak jednoduché. Každé myslivecké sdružení má vnitřní pravidla a předpisy. A zrovna my je máme dost tvrdá a já je nesplnil. Pokud myslivec totiž rok předtím neuloví nějakou holou zvěř, to znamená buď srnče nebo srnu, tak ani příští rok srnce nemůže lovit,“ vysvětlil Toman.

Lovecké trofeje si přišly prohlédnout stovky lidí. Velkou část z nich tvořili sami jejich držitelé. „Při zahájení přehlídky bylo asi sto dvacet myslivců. Potom se jich dostavilo ještě daleko více. Návštěvníků většinou přijde kolem tři sta padesáti, nejvíce však čtyři sta,“ doplnil myslivec.

Aby však pořadatelé přilákali i ty nejmenší, spojili už po několikáté výstavu se zajímavým doprovodným programem. Zdeněk Fabián z Obecně prospěšné společnosti Seiferos předvedl návštěvníkům letovou ukázku svých dravců, kterou ještě doplňoval vtipným komentářem.

O zábavu tedy děti rozhodně nepřišly. „Moc se mi to tady líbilo, také bych chtěl mít doma takového ptáka. Měl bych ale strach, že by mi uletěl,“ smál se například osmiletý Tomáš Němeček.