„Oba korkovníky amurské mají už téměř sedmdesát let. Na vyškovský hřbitov se dostaly až z Ameriky. Po druhé světové válce totiž dovezla obyvatelka Detroitu Cilia Polach deset semen korkovníku svému bratrovi do Vyškova. Ten se domluvil s tehdejším správcem hřbitova a společně dali semena vyklíčit. Všechna vzešla. Dvě ze získaných rostlin pak v roce 1947 zasadili na hřbitově," přiblížila původ stromů historička Blanka Mikulková.

Podle vyškovského sdružení se jedná o významné a druhově zajímavé stromy, které se ve Vyškově nevyskytují. „Navíc mají svoji historii. Menší strom má obvod kmene ve sto třiceti centimetrech nad zemí sto šedesát centimetrů, druhý, větší, pak dvě stě osmatřicet centimetrů. Byli bychom rádi, kdyby se nám podařilo zajistit zabezpečení stromů před případnými zásahy, které by je mohly poškodit, a důslednou péči o jejich zdravotní stav," uvedla podmínky ochrany sekretářka sdružení Helena Šášková

Podle mluvčí vyškovské radnice Petry Bezdomnikové už žádost na úřad přišla. „Do čtrnácti dní zahájíme řízení, do dvou měsíců pak bude jasné, zda stromům ochranu přiznáme. V podobných případech jsou lhůty poněkud delší, protože odbor životního prostředí musí posoudit třeba historii a ostatní náležitosti," vysvětlila Bezdomniková.

Korkovník má podle botaniků všestranné využití. Dá se z něj využít korek, má také dobré izolační vlastnosti.