Šéf hygieniků: respekt ano, covid si ale místo v popředí zájmu už nezaslouží

Šaliny do země, auta nahoru: pěší křížení u Uni Hobby v Brně přejdou po lávce

Pokud objevíte například v restauraci pochybení, kdo za něj ponese odpovědnost?
Za nedodržování opatření je vždy sankcionován ten, kdo je poruší. V případě kontrol dodržování mimořádných opatření je možností více. Například v případě restaurací, pokud u sebe zákazník nebude mít platný test nebo certifikát, je zjevné, že to personál nezkontroloval. Pak to budeme řešit s provozovatelem i zákazníkem. Nicméně zaměstnanci stravovacích zařízení mají komplikovanou možnost zjistit, zda je například předložený očkovací certifikát pravý či falešný. To už je na nás a případný falsifikát vyřešíme s daným člověkem.

Jak vysoké pokuty mohou lidé očekávat?
Doposud jsme se snažili působit spíše výchovně. Případné pokuty jsme dávali v řádech stovek korun. Během listopadové akce však předpokládám, že se sankcemi půjdeme výš. Už z toho důvodu, že veřejnost je o kontrolách informovaná, pro další působení výchovným směrem již není prostor, což bychom dohromady měli zohlednit. Budeme se snažit vyřešit přestupky na místě, kde je maximální sankce deset tisíc korun.

Na jaké prohřešky jste doposud naráželi nejčastěji?
Nenošení roušek.

Která část covidové agendy je pro hygienu nejnáročnější?
Jsou to dvě velké oblasti. Jednak trasování, kdy velké množství zaměstnanců musí sedět u počítačů a telefonů a vše navzdory obrovskému úsilí o elektronizaci těchto postupů komplikovaně zadávat do jednotlivých systémů. Díky Covidu jsme se ale posunuli významně dále ve všech oblastech, na které se po celá léta předtím investičně nedostávalo. Za druhé jsou to správní řízení s lidmi přistiženými při porušování mimořádných opatření. Jsou to tisíce a tisíce případů. Velký vítr nám v tom navíc dělají rozhodnutí soudu. Naše nová disciplína je dohledávání rozsahů správních řízení, které na základě zrušení mimořádných opatření soudem je nutno zastavit. Vzhledem k počtu zaměstnanců odboru právního teprve dokončujeme případy z jara 2020.

Bohunická nemocnice ruší od listopadu návštěvy

Kolik oznámení vám chodí?
Od policie tisíce měsíčně. Od občanů desítky až stovky podnětů.

Musíte prověřit každé oznámení?
Od policie ano. U podnětů od občanů se snažíme vyhovět všem relevantním podáním.

Nejste už vyčerpaní?
Nutno podotknout, že nápor na nás nepolevil ani ve dnech, kdy nových případů bylo denně minimum. To se například řešilo organizačně - provozní uspořádání očkovacích a odběrových míst a další agendy. Ani v nouzovém stavu z nás nikdo nesňal vyřizování nám zákonem daných povinností, jejichž nárůst nebyl navíc v minulosti reflektován nárustem k tomu potřebných zaměstnanců, byť jsme na základě legislativních změn o ně žádali. Hygienická služba není pouze služba covidová, ačkoli to tak z médií působí. Takové dlouhodobé nasazení vede samozřejmě ke kolapsům, následně dlouhodobé neschopnosti, či výpovědím. Spousta lidí to zkrátka z řady důvodů neustojí. Ale tak to počítám bylo napříč i jinými obory. Například v nemocnicích.

Vláda celkem nepokrytě přiznává, že listopadová opatření jsou nátlakovou akcí vůči neočkovaným. Jak to vnímáte?
Osobně v tom cítím rozpor. Vakcinace je u nás dobrovolná a podle mě je to tak do jisté míry v pořádku. Věřím, že očkování je správná cesta, nicméně nutit lidem v uvozovkách dobro násilím mi přijde nešťastné a připomínající misionáře konající dobro a obracející nevěřící lid na zaručené jedinou a pravou víru. Žijeme ve svobodné společnosti. Kdo se naočkovat chtěl, už se naočkoval. Kdo nechtěl, naočkován není. Ale společnost by potom měla počítat s následky a nesvalovat případné problémy na zdravotníky dělající co je v jejich silách, na vládu, či na kohokoliv jiného než sebe.

Rozkopaný Mendlák ovlivní řidiče i chodce. Auta neprojedou okolo pivovaru

Jakými následky například?
Například s vážnými zdravotními komplikacemi. Ti, kteří se očkování brání nejvíce, se pak často nejhlasitěji domáhají lékařské péče, kterou si ve svém zdravotním pojištění přece hradí. Nicméně jí může být v jistý čas nedostatek. Aktuálně zatím přeplnění nemocnic nehrozí, ale ze zkušeností víme, že taková situace nastat může. Velkou otázkou je omezení elektivní péče a snížení kvality života či dožití u osob na které se díky omezení kapacit tak nedostane, tyto společenské náklady jde jen těžko vyčíslit. Osobně bych byl rád, kdyby se v budoucnu otevřela otázka například podílení se neočkovaných lidí bez indispozic na nákladech hospitalizace v důsledku tohoto onemocnění.

Jak to myslíte?
Jako jinde jde o prevenci, kterou ještě stále máme v gesci. Jako orgán ochrany veřejného zdraví bychom měli řešit i otázku co nejefektivnějšího nakládání s prostředky daňových poplatníků v námi řešených oblastech. Například u hepatitidy C a uživatelů drog, je prevencí náklad pět korun za sterilní injekční stříkačku a desinfekci. Náklad na hospitalizaci jednoho pacienta se žloutenkou je půl milionu korun. Z pohledu státu by měla být upřednostňována cesta minimalizace nákladů prostřednictvím cca deseti milionů korun ročně vynaložených na prevenci, a ne stamiliony vynaložené na léčbu nakažených hepatitidou. Stejně tak náklady na léčbu člověka s těžkou formou covidu se pohybují v úplně jiných řádech než vakcinace. V momentě, kdy má člověk možnost nechat se téměř kdykoli a kdekoli očkovat na náklady státu zdarma, očkování odmítne a pak skončí na JIP, nabízí se otázka, zda by se na tom neměl finančně podílet. Netvrdím, že to tak bude, ale určitě jde o otázku, která ve společnosti i v souvislosti s jinými onemocněními může začít rezonovat.

Lze aktuální vlnu pandemie porovnat s těmi předešlými?
Porovnávat můžeme leccos. Co se průměrného věku přijímaných a hospitalizovaných týče, nijak nevybočuje. Zde je to stále věk přesahující šedesát let a aktuálně cca devětašedesát let u hospitalizovaných. Co se týče rozdílů, tak máme mnohem více nakažených mezi dětmi. To je ovšem dáno skutečností, že jsou otevřené školy, zájmové kroužky a podobně. V dětských kolektivech je proto pozitivita ve srovnání například s jarem mnohem vyšší. Pak je tu samozřejmě již zmíněná otázka očkování. Drtivá většina hospitalizovaných vakcinovaná není.

A co porovnání z pohledu chování lidí?
Agresivní chování nejen vůči hygienikům začíná převažovat. I při trasování nevraživost oproti předchozím vlnám exponenciálně narostla a výrazně převyšuje běžný kontakt. Dokonce jsme uvažovali, že vybrané hovory anonymizujeme a zveřejníme, aby lidé slyšeli, s čím se naši pracovníci u telefonů musí potýkat. Za každý případ, kdy se kontaktovaná osoba chová slušně, jsme vděční.

Hasiči zachraňovali v Bystrci dravce. Zamotal se do silonu

Jaká covidová situace panuje v kraji? Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška patří mezi nejzasaženější.
V podstatě kopírujeme linii ostatních krajů. Zátěž je vždy větší ve městech, protože je tam větší styk a koncentrace lidí. Okresy Brno město a Brno venkov tak ta čísla navyšují. Aktuálně jsme na nějakých 347 nových případů na sto tisíc obyvatel, z nichž jen polovina je symptomatická. V nemocnicích máme dnes 251 pacientů. Z toho osmatřicet má vážný průběh onemocnění. Zároveň lze očekávat, že čísla ještě tak dva týdny porostou.

Minulý rok se u podobných čísel zaváděla tvrdá opatření. Proč letos ne?
Je to díky alespoň částečné proočkovanosti populace. Z čísel vyplývá, že tři čtvrtiny hospitalizovaných patří do kohorty nevakcinovaných. Nemoc se šíří hlavně mezi nimi a zdravotní systém by to měl, byť s omezeními a opětovným obrovským nasazením, zatím ustát.

Hrušky po tornádu: studenti Mendelovy univerzity pomohou s obnovou parku

Jak se za poslední rok změnila vaše práce?
Za poslední rok nijak zvlášť. Máme tu ale již možnost očkování a jsou i dostupné léky. Už proti koronaviru existují zbraně a prevence. Proto se aktuálně snažíme, aby v uvozovkách zevšedněl. Rádi bychom se přiblížili co nejvíce běžnému životu. Covid je stále v popředí zájmu nejen médií, své místo si již ale úplně nezaslouží. Je potřeba vzít na zřetel, že tuto nemoc s celosvětovým výskytem tady stále máme, mít respekt, ale není tím zásadním a vysoce nebezpečným onemocněním, pro které jsou vytvářeny plány pro vysoce nebezpečné nákazy. Existuje spousta onemocnění, na které lze umřít a byť to není dnes populární tvrzení, například tolikráte porovnávaná chřipka je daleko méně vybíravá a umí usmrtit velice rychle nejen osoby starší či imunitně oslabené ale i malé děti, či jedince z plného zdraví v plně produktivním věku. Zde je mimochodem proočkovanost stále kolem šesti procent.

Loni na podzim onemocnění mimo covid zmizela. Letos je to jinak. Čím si to vysvětlujete?
Tato onemocnění nezmizela, jen se o ně média a veřejnost tolik nezajímaly. Pro média existoval jen covid. Momentálně zažíváme podzimní vlnu respiračních onemocnění, zejména rhinovirů a RS virů. Oproti předchozím letům jde o dřívější a agresivnější nárůst. V některých okresech překračujeme práh dvou tisíc onemocnění na sto tisíc obyvatel.