DISKUTUJTE DOLE POD ČLÁNKEM

Když jednatel vyškovské společnosti Rami Radovan Minář podepisoval smlouvu s brněnskými archeology kvůli výzkumu na jeho pozemku ve vyškovské průmyslové zóně Nouzka II, netušil, jaké potíže mu nastanou. Obě strany se totiž podle něj dohodly, že cena za práce nepřekročí sedm a půl tisíce korun a sepsaly o tom smlouvu. Jaké pak nastalo překvapení, když Minář dostal od archeologického ústavu fakturu na víc než sedmdesát tisíc korun.

„Žádná jiná, ať už ústní nebo písemná dohoda na vyšší částku, než jaká byla uvedená ve smlouvě, nebyla. V ní stojí, že cena za archeologický výzkum nepřekročí pět tisíc korun a maximální částka za vypracování závěrečné zprávy nebude převyšovat padesát procent ze sumy za výzkum,“ potvrdil jednatel vyškovské společnosti Rami Radovan Minář.

Jenomže archeologové ve finále požadovali peněz mnohem víc, bezmála třiasedmdesát tisíc. Jak nedávno uvedla pracovnice vyškovského pracoviště Ústavu archeologické památkové péče Brno Blanka Mikulková, částka nijak přehnaná není.

„Za čtyři a půl dne jsme v místě vykopali dvanáct objektů, mezi nimi byla i kostra dítěte a koně. Od firmy Rami jsme požadovali za tyto práce ani ne sto tisíc korun, což je podle mého názoru docela nízká částka v porovnání s tím, co platí jiné podniky na větších pozemcích,“ objasnila Mikulková.

Radovan Minář tolik peněz ovšem odmítal zaplatit a jako kompromis navrhoval dvacet tisíc korun. Archeologové však trvali na svém. Navíc podle nich žádná smlouva na sedm a půl tisíce korun neexistuje.

„S jednatelem firmy Rami jsme uzavřeli smlouvu postavenou na hodinových sazbách. Máme dokonce podepsaný stavební deník. Z něj jasně vyplývá, že naše náklady přesahovaly sedmdesát tisíc korun,“ nechal se slyšet ředitel brněnského ústavu archeologické památkové péče Miloš Čižmář.
Po podpisu této smlouvy podle něj ještě na jeho stůl dorazila jedna, která může být tou na sedm tisíc pět set korun.

„Jenomže tu jsem nepodepsal. Částka, kterou tam jednatel Rami navrhoval, byla totiž příliš nízká. A když si pan Minář myslí, že je v právu, nechápu, proč nám těch zhruba sedmdesát tisíc zaplatil a nenechal věc projít soudem. Zřejmě si nebyl moc jistý,“ divil se Čižmář.

Podle jednatele společnosti Rami ovšem není žádná jiná smlouva než ta na sedm a půl tisíce korun, již také poskytl redakci Vyškovského deníku Rovnosti. Tu prý také předložil soudu.

„Pokud ředitel brněnských archeologů tvrdí, že smlouvu nepodepsal, lže. Peníze, které po výzkumu požadoval, jsem sice zaplatil. Ale neznamená to, že s částkou souhlasím. Ať rozhodne soud o tom, na čí straně je pravda. Smlouva sice vychází z hodinových sazeb, ale celková částka nepřesahuje sedm a půl tisíce korun,“ trval na svém Radovan Minář.

ČTĚTE TAKÉ SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY V PRAVÉM HORNÍM ROHU