Jak jste se k funkci dostal?

Jsem v rybářském svazu skoro čtyřicet let, už od svých osmi let. Po přestěhování do Vyškova jsem se postupem času stal předsedou místní organizace. Mám tak za sebou od roku 2000 tři funkční období. Je to dobrovolná činnost, kterou vykonávám na úkor svého volného času.

Co je hlavním úkolem vyškovské rybářské organizace?

Náplní naší práce je hlavně to, abychom uspokojili požadavky rybářů. Staráme se a udržujeme rybníky v životaschopném stavu a pravidelně je opravujeme. Samozřejmě doplňujeme rybí obsádku. Vyškovská organizace se stará asi o polovinu rybníků bývalého okresu Vyškov a samozřejmě o řeky a pstruhové revíry.

Platí i tady, že všechny funkce, které se dělají pro lidi a zadarmo, jsou nevděčné?

Dá se to tak říct. Nicméně práce mě i po těch letech stále baví.

A jak jste na tom s chytáním vy? Jaký je váš nejoblíbenější způsob rybolovu?

Bohužel na rybaření v poslední době nemám tolik času, jak bych si představoval. Ryby nicméně pouštím, beru to jako rekreaci a možnost odreagování se. Jezdím na ryby do Hluku, odkud pocházím. Dělám rybolov aktivně i klasickým sedavým způsobem.

Pochlubíte se, jak velkou rybu jste vytáhl z vody?

Byl to kapr z Nových Mlýnů, který měl metr a asi dvacet kilo. Pustil jsem ho. Spousta rybářů jde hlavně do přírody. Odpočine si, zrelaxuje. A nejde tam kvůli masu.

Jaké ryby se nejvíc na Vyškovsku vyskytují?

Drtivou většinu tvoří samozřejmě kapr, pak jsou tu dravé ryby jako sumci, štiky, candáti. Když je vypuštěný Kačenec, tak rybáři jezdí hlavně na Chobot.

Jaká je sumarizace úlovků na Vyškovsku?

Třeba na Kačenci, když je napuštěný, tak se na něm ročně chytá přibližně mezi čtyřmi až pěti tunami kaprů. Vedle toho je pak několik desítek sumců, štik a candátů. Až se rybník napustí, tak to bude zase hlavně o kaprech, dravá ryba roste déle.

Máte bezmála dvanáct set členů. Víte vlastně, že jste podle všeho největší zájmovou organizací na Vyškovsku?

Asi tomu tak bude. Myslím, že ani žádná politická strana nebo nějaké sportovní organizace nemají tak velkou členskou základnu.

Vyškovský městský úřad a rybáři chtějí lidem víc zpřístupnit právě vyškovský rybník Kačenec. Nebojíte se hlučných lidí, nepořádku u vody…?

Všechno je to o přístupu lidí i samotných rybářů. Budeme se snažit okolí udržovat. Nemám problém ani s koupáním lidí. Zpravidla trvá dva až tři měsíce v roce. Když jdu na ryby, tak je to většinou ráno nebo večer, a to už se nikdo nekoupe.

Kačenec je odbahněný, nechává se přes zimu vymrznout. Jaké jsou vaše další cíle?

Moje vize je kolem Vyškova opravit a vyčistit rybníky, které jsou hodně zanedbané. Ve spolupráci s městy a obcemi chceme postavit další rybníky, propojit je cyklostezkami a vytvořit místa pro spokojený život. Chceme vyčistit menší Kačenec, hodně zanesený je pak i rybník v Marchanicích. Po nějakých devadesáti letech máme konečně v Dědicích slušné zázemí, rád bych zprovoznil i rybí prodejnu. Ta je v plánu pro další funkční období.

Ucházíte se o funkci předsedy i právě pro další čtyřleté období?

Ucházím, členskou schůzi máme teď v únoru.

Co říkáte například na stále populárnější pořady o rybaření. Narážím třeba na Jakuba Vágnera, který řekněme moc neuznává příliš posedavý způsob rybolovu.

Občas se dívám. Ne každý ale má na to, aby cestoval po světě. Bohužel jsou rybáři, kteří mají problém cestovat i třicet kilometrů od svého bydliště za rybolovem. Nicméně uznávám všechny způsoby rybolovu. Všechno je lepší, než sedět doma u televize.

Přeci jenom se ale kapr stává vaším soupeřem nedobrovolně. Asi ne každý se totiž k rybám na břehu chová úplně dobře.

Je mezi námi spousta lidí, kteří se u vody nechovají dobře. Nejen k rybě, ale i k životnímu prostředí. Bohužel. To je ale celospolečenský problém.

INFOBLOK

Petr Uhlíř
• pochází od Uherského Hradiště, ve Vyškově žije od roku 1987
• letos oslaví padesátiny
• je rozvedený, má tři děti
• vystudoval vysokou školu stavebního zaměření
• od roku 2000 je předsedou místní organizace Moravského rybářského svazu
• rád jezdí na kole a lyžuje