Například ve Vyškově už několik let kroniky vede Robert Bílek. „Nahradil předcházejícího kronikáře, který měl už vysoký věk. Práce je náročná nejen na čas a sběr dat, ale dnes už se zápisy nepíší ručně nebo na stroji, ale na počítači. A to jsou další požadavky navíc," vysvětlila vedoucí vyškovského odboru školství, kultury a sportu vyškovského městského úřadu Petra Lakomá.

Být kronikářem znamená obětovat volné dny i večery. „Proto se lidé na tuhle práci shánějí dost obtížně. Dělat nějaké výběrové řízení nemá smysl, oslovovali jsme jednotlivce, kteří by to mohli zvládnout, a pan Bílek se velmi osvědčil," podotkla Lakomá.

Časovou náročnost potvrdil i vyškovský kronikář. „Kdykoli chodím po městě, automaticky s sebou nosím fotoaparát a dívám se na něj očima kronikáře. Navštěvuji vernisáže, přednášky, některé sportovní události. Nejhorší je období po konci kalendářního roku, kdy kromě záznamu aktuálních událostí musím sepsat ten uplynulý, což mi zabere čtyři až pět měsíců," svěřil se Bílek.

Rok zabere v textové části kroniky zhruba sto deset až sto třicet stran. „Je ovšem složená ze tří částí. První je text, druhá jsou fotografické přílohy a třetí samostatné přílohy jako pozvánky, plakáty nebo třeba PF radnice," vysvětlil Bílek.

Hotové kroniky najdou lidé uložené na radnici. „Přístupné jsou kdykoli na požádání, ale jedna z nejlepších možností jsou Dny s vyškovskou radnicí, kdy je i vystavujeme. Zájem o ně je docela velký, lidé se rádi podívají, co se stalo třeba v roce jejich narození," dodala Lakomá.

To ve Velešovicích trvalo sehnat nového spolehlivého kronikáře podstatně déle. František Mráz sice pracoval na knihách mapujících historii obce deset let, nikdy je však neodevzdal. Dlouhotrvající spor mezi vedením obce a Mrázem skončil nakonec jeho odvoláním. „Nová kronikářka Vladimíra Resová začala mapovat život v obci od roku 2010 a úspěšně pokračuje, jsme velmi spokojení. Diskutovaných deset let, které sepisoval do své kroniky František Mráz, je zapsaných v knize Velešovice v novém tisíciletí," připomněla starostka Velešovic Zdeňka Šprtová.

I v Kozlanech už se podařilo najít člověka, který si vzal kroniky na starost. Osmnáct let do nich totiž nikdo nepsal, až loni se této práce ujala Dana Krištanová. „Trvalo to dlouho, ale teď už je všechno v pořádku. Paní Krištanová celý rok zpracovávala chybějící zápisy, musela doplnit záznamy z dlouhého období, ale teď už můžeme říct, že máme kroniky kompletní," pochválil vývoj situace kozlanský starosta Karel Pospíšil.

Nejvíc informací se kronikářce podařilo získat díky loňskému sjezdu rodáků. „I v období, kdy neměl kroniku kdo psát, jsme se snažili historii nějakým způsobem mapovat. Třeba vydáním knihy, a samozřejmě také pomocí obecního zpravodaje," dodal Pospíšil.