„Studoval na zdejším gymnáziu v letech 1913 až 1918 a v roce 1919 tam odmaturoval," uvádí pracovnice vyškovského muzea Renata Kotulánová a svá slova dokládá příspěvky ve dvou číslech gymnaziálního časopisu V život, které má Muzeum Vyškovska ve svých sbírkách. „Jednu karikaturu kreslil on sám, na druhé je vyobrazený," popisuje Kotulánová.
Muzeum Vyškovska ve Vyškově dokonce eviduje ve svých sbírkách několik Sekorových kreseb. „Zajímavé jsou kresby anekdot tuší na papíře, doplněné krátkými texty. Dvě jsou zaměřené na dobovou politickou situaci, další mají různé náměty," uvádí v jednom z článků kurátorka výtvarného fondu vyškovského muzea Zdeňka Jeřábková.
Přijel jeho syn
Muzeum se také podílelo na přípravě rozsáhlé výstavy o Ondřeji Sekorovi, která byla ve Vyškově Dědicích od května do října roku 2000 a na jejíž zahájení přijel z Prahy syn Ondřeje Sekory s manželkou.
Sekora byl nejen spisovatel a ilustrátor knížek pro děti, ale také malíř, grafik a novinář. Za svůj život napsal a nakreslil šestadvacet knih a dalších pětačtyřicet ilustroval jiným spisovatelům. Jeho prvotinou byl Ferda Mravenec. Seriál o něm vyšel poprvé v roce 1932 v Lidových novinách, kde autor působil.
A právě tento mravenčí uličník a kutil v jedné osobě je to první, co se vybaví račické spisovatelce Dagmar Stryjové, když se řekne Ondřej Sekora. „Je pro mne spojený především s dobou mého dětství, kdy jsem přímo hltala příběhy Ferdy Mravence a brouka Pytlíka a ráda listovala dalšími dětskými knížkami, jako byli Broučci nebo Lovci mamutů, či příběhy Malého Bobeše, které pan Sekora ilustroval," zamýšlí se račická regionální autorka Stryjová.
Vzpomíná také na ragby, a to nejen kvůli tomu, že Vyškov má v tomto směru vynikající hráče a slavnou tradici. „Ale především proto, že tento druh sportu do naší republiky uvedl právě Ondřej Sekora. Samozřejmě, že se mi při vyslovení jeho jména vynoří také vyškovské gymnázium, na kterém jsem podobně jako on studovala, v neposlední míře se mi vybaví i moje rodné Račice, protože sestra Ondřeje Sekory působila určitou dobu u nás v obci jako učitelka," objasňuje Stryjová.
Ondřej Sekora se narodil v Králově Poli roku 1899. Ve svých čtrnácti letech se přestěhoval do Vyškova, kde vystudoval gymnázium. Poté, v roce 1919, zahájil studium na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, to ovšem nedokončil. Kniha o Ferdu Mravencovi vyšla poprvé v roce 1935. Sekorovo jméno je rovněž spjaté se Státním nakladatelstvím dětské knihy, které spoluzaložil 10. dubna 1949. Za svůj život získal titul zasloužilého umělce a cenu Marie Majerové. Zemřel roku 1967.
Jeho jméno je známé také ve světě. Jak nedávno napsal Brněnský deník Rovnost, Sekoru za hranicemi označují za Disneyho české knihy.
MARTINA HAŠKOVÁ