Čtveřice mladých skautů z Vyškova se přednedávnem zúčastnila celosvětového setkání jamboree v Anglii. S českou výpravou se do Hylands Parku nedaleko Londýna vydal také osmnáctiletý Martin Vašíček a šestnáctiletá Nikol Přikrylová. Co tam zažili, se lze dozvědět z následujícího rozhovoru.
Co vlastně znamená slovo jamboree?
Pochází z indiánského jazyka a znamená velké slavnostní shromáždění. Používá se pro sjezdy skautské mládeže, které sledují snahy sbratření mezi národy. Světové jamboree se koná jednou za čtyři roky a letos se uskutečnilo už po jednadvacáté. První bylo v Londýně v roce 1920.
Co rozhodlo o tom, kdo pojede do Anglie?
Při výběru se kladl důraz na skautské znalosti a dovednosti, znalost světového jazyka a na umění spolupracovat v týmu.
Kolik se jamboree zúčastnilo lidí?
Bylo tam zhruba čtyřicet tisíc skautů ve věku od čtrnácti až sedmnácti let. Připočítat se musí i lidé ze servis týmu, kterých bylo celkem kolem devíti tisíc. Nejvíc jich samozřejmě bylo z Velké Britán
Kolik účastníků měla česká výprava?
Jely nás zhruba tři stovky. Byla to jedna z nejpočetnějších výprav v historii republiky.
Jaký vám organizátoři připravili program?
Obrovská oslava proběhla prvního srpna. Vstávali jsme hodně brzy, abychom stihli východ slunce. Přesně před sto lety zakladatel skautingu Robert Baden Powel při východu slunce zatroubil na roh kudu a tím zahájil první skautský tábor na světě. Pak proběhla obnova skautských slibů, promluvil vnuk zakladatele a následoval společenský a zábavný program.
Jak velké muselo být prostranství, abyste se tam všichni vešli?
Šlo o několikakilometrové tábořiště. Účastníci spali ve stanech, většinou šlo o klasické kupole. Naše tradiční stany s dřevěnou podsadou vzbuzovaly velkou pozornost. Plzeňská výprava si přivezla i tee-pee.
Hodně nás zaujaly obrovské dřevěné konstrukce potažené černým pláštěm, které měli Němci. Udělali si tam hospůdku nazvanou Black Magic. Vypadalo to jako tajemný palác.
Češi si svoji typickou hospůdku nepřivezli?
Ale samozřejmě, že nemohla chybět. Jmenovala se Český lev. Měla obrovský úspěch, scházelo se v ní mnoho cizinců. Točila se kofola a nealko pivo Bernard. K občerstvení jsme nabízeli chipsy, párky, tyčinky, typické české sušenky, lázeňské oplatky. Neustále v obležení byl stolní fotbálek.
Pozdravit skauty prý přijel i britský princ…
Na jamboree se přijelo podívat mnoho významných osobností. Mezi nimi byl i princ William. Jeho příjezd způsobil docela pozdvižení, protože přijel o něco dříve, než se předpokládalo, a samotnému příjezdu musela předcházet některá bezpečnostní opatření.
Nicméně jsme měli to štěstí, že jsme ho zahlédli již při procházce tábořištěm. Princ vystoupil ještě poté před arénou plnou diváků, ale vzhledem k mase lidí jsme ho už moc dobře neviděli. Z dalších osobností navštívil jamboree třeba švédský král, ale toho se nám bohužel nepodařilo spatřit vůbec.
Jak jste se bavili v dalších dnech?
Každý den se něco konalo. Nás nejvíc zaujal den na vodě. Vyzkoušeli jsme si vory, plachetnice, kajak, kánoe. Líbila se nám také návštěva Gillwel Parku, jakéhosi muzea skautingu. Mohli jsme si vyzkoušet lanovou dráhu, tobogány, lezecké stěny.
Ale život není jen zábava, a tak jsme například sledovali prezentace ve světové rozvojové vesnici, kde jsme si uvědomili, jaké máme štěstí, že máme dobré školství, dostatek vody, úplné rodiny. Viděli jsme stánky zaměřené na otroctví, práva žen, diskriminaci, ekologii…
Jak se jednotlivé země prezentovaly?
Zajímavostí byla Světová vesnice, která se rozkládala na velikém prostranství. Každá země zde měla možnost představit svou kulturu. V expostáncích visely fotografie a základní informace o zemích. V našem stánku nemohl chybět mladý pár chodící v hanáckých krojích. Pořádaly se různé předváděcí akce, kde si mohli lidé ledacos vyzkoušet, osahat, vyrobit.
My jsme předváděli lasování a drátkování. Veliký úspěch měli ježci v kleci, káča, stolní hry a papírové modely autíček – samozřejmě českých značek. Největší úspěch ale měla stavebnice Merkur, byla v obležení téměř nepřetržitě. Hodně zajímala hlavně Afričany.
A co předváděli cizinci?
Například v Japonské sekci nemohlo chybět origami, v Australské bumerangy, v Indonéské bambusové hudební nástroje, v Americké baseball, v Tahitské bubínky, v Indické malování henou, v Nizozemské dřeváky. Hodně zemí učilo každého, kdo měl zájem, své národní tance.
Bývá zvykem představit tradiční jídla jednotlivých zemí…
I tentokrát se uskutečnil Festival jídla. Jihomoravský oddíl se prezentoval tvarohovými knedlíky s ovocem sypanými osmaženou strouhankou s cukrem. Nemohli jsme si přivézt český tvaroh, a tak jsme těsto dělali z anglického cottage cheese, což je hrudkovitý sýr. Měli jsme strach, aby se těsto nezdrclo, ale dopadlo to dobře a cizinci byli nadšeni.
Jak uspěli Olomoučáci s tvarůžky a ostatní členové českého týmu se štramberskýma ušima a bramboráky, jsme ani nestačili sledovat.
Jaká exotická jídla jste ochutnali?
Smažené kobylky od Mexičanů. A nebylo to špatné, křupaly jako chipsy, akorát nožičky trošku škrábaly v krku. U Belgičanů nám zase chutnaly sladkosti. Špatná nebyla ani pro nás neobvyklá kombinace rýže a fazolí u Brazilců. Poláci smažili palačinky. Thajci nešetřili pálivými papričkami.
Jaké tam vůbec bylo stravování?
Mladší účastníci dostávali snídani i studený oběd, ale večeři si museli sami vařit v polní kuchyňce ze surovin, které dostali. Většinou to bylo maso, rýže, těstoviny, brambory. Ráno a večer bylo teplé jídlo, v poledne balíčky. Už třetí den se nám ale anglické sendviče z bílého pečiva přejedly. Těšili jsme se domů na český chleba.
Jamboree byl jistě silný zážitek…
Rozhodně to byla nesmírně cenná zkušenost. Spřátelili jsme se s lidmi z mnoha koutů světa. Dopisujeme si třeba se skauty z Kolumbie a z Mauretánie. Poznali jsme mnoho odlišných kultur. Máme spoustu fotografií, ze kterých hodláme udělat výstavu doplněnou besedou v Knihovně Karla Dvořáčka.
