Zatímco počet hodin angličtiny v osnovách narůstá, učitelů znalých Shakespearova jazyka je stále méně. Alespoň na Vyškovsku. Toto dilema někdy přivádí vedení škol do hodně nepříjemných situací.

Tak například ředitelka Základní školy 711 v Bučovicích Eva Sedláčková nemohla sehnat angličtináře ještě těsně před zahájením školního roku. „Letos jsme málem nezahájili výuku angličtiny. Nakonec jsem povolala učitelku, která je už v důchodě. Před Vánocemi mi ale odejde jedna angličtinářka na mateřskou dovolenou a já budu stát před stejným problémem jako na konci srpna,“ povzdechla si Sedláčková.

Obdobné potíže má i Základní škola v Nádražní ulici ve Vyškově. Na angličtinu jsou tam dvě aprobované učitelky, ale ředitel Pavel Pospíšil by podle svých slov ještě další dvě potřeboval.

Ani střední školy na tom nejsou zrovna dobře. „Je opravdu větší problém sehnat angličtináře. Učitelé s touto aprobací se často střídají. Teď se nám vracejí některé učitelky z mateřské dovolené,“ informoval ředitel bučovického gymnázia Jiří Vlček.

Permanentě shání angličtináře Integrovaná střední škola ve Slavkově u Brna. Na Střední odborné škole a Středním odborném učilišti nábytkářském v Rousínově mají angličtinářů a němčinářů dost. „Problém by ale byl, kdyby některý z učitelů náhle skončil. Rychle někoho sehnat by určitě byla velká potíž,“ okomentoval situaci ředitel školy Vojtěch Bábek.

Studenti mají tradičně největší zájem právě o angličtinu. Tu mají společně s němčinou v nabídce všechny školy bez rozdílu. Na Základní škole v Nádražní ulici ve Vyškově si žáci navíc ještě vybírají z ruštiny a francouzštiny. Střední školy tradičně nabízejí širokou škálu dalších jazyků. Kromě angličtiny a němčiny si studenti mohou zvolit francouzštinu, španělštinu, ruštinu nebo latinu. Na Střední škole zdravotnické a zemědělsko-ekonomické ve Vyškově je pro zájemce dokonce i kroužek japonštiny. S ostatními jazyky takový problém jako s angličtinou není. Školy se řídí zájmem studentů a podle toho upravují i výuku.

Největší problémy s angličtináři mají venkovské školy. Aby výuku zajistily, často musí zaměstnat učitele bez potřebné aprobace. To je podle ředitele Jaroslava Hejného případ brankovické základní školy, ale i mnoha dalších.

A proč jsou vlastně angličtináři tak nedostatkovým zbožím? „Kdo má vystudovanou vysokou školu s aprobací na cizí jazyk, tak odchází do soukromého sektoru, kde vydělá mnohem víc peněz,“ vysvětlila učitelka angličtiny Ludmila Hejdová.

Řešení neutěšené situace příliš mnoho není. Někteří učitelé si mohou rozšířit aprobaci o cizí jazyk, nebo alespoň absolvovat jazykový kurz. Takovou možnost poskytuje například program Brána jazyků, což je národní projekt na podporu kvalifikovaných učitelů bez aprobace k výuce cizích řečí.