Nezájmu si všimli třeba na Základní škole Komenského ve Slavkově u Brna. „Zatím se nestalo, že bychom museli kurz úplně zrušit, ale zájem spíš není. Na lyžák jezdí vždy sportovní třída, která ho má povinný, a zbytek žáků doplňujeme z jiných tříd. Kurz naplníme, i když na kapacitu čtyřiceti dětí se nedostáváme," popsal situaci ředitel školy Vladimír Soukop.

Nezájem žáků podle něho pramení zejména z ekonomických důvodů. „Vybavení není levná záležitost a naše škola nedisponuje půjčovnou lyží. Zároveň vzhledem k tuzemským podmínkám umění lyžovat v podstatě znamená nutnost jezdit v budoucnu do zahraničí. Kromě toho se na nezájmu dětí podepisuje také jejich všeobecný přístup ke sportu," naznačil Soukop.

Slavkovská škola se však snaží žákům situaci alespoň trochu usnadnit. „Jezdíme do Beskyd, což je v podstatě nejblíž, jak to jen jde, takže ušetříme za dopravu. Zároveň škola právě na ní také přispívá," poznamenal Soukop.

Lákadel je dnes podle matky Moniky Vybíralové hodně. Výcviky ale vítá. „Samozřejmě velkou roli hrají peníze. Na druhou stranu zimní kurz nabídne dětem výuku, postará se pochopitelně o nocleh, stravu, zajištění bezpečí. Akce navíc utuží kolektiv," vyjmenovala Vybíralová.

Ze tří tříd 24 dětí

Zkušenosti s nezájmem dětí mají také ve Vyškově. Zahraniční lyžařský výlet studentů gymnázia není problém naplnit, opačně je to ale se studenty zdravotnických a ekonomických oborů. „Ti vyrážejí na lyžák po Česku. Nezúčastňují se ho však všichni studenti a v minulosti jsme výlet i o jeden den zkracovali. Oslovujeme všechny z prvních ročníků, což jsou tři třídy. Letos jelo třicet studentů, loni čtyřiadvacet. Důvody neúčasti jsou nejčastěji ekonomické nebo zdravotní," přiblížila statutární zástupkyně školy Ivana Voženílková.

Upřesnila, že pro školu není nezájem mladých lyžařů výrazný problém, protože v Česku nemá domluvený přesný počet míst, který musí naplnit. „Nikdy je proto nenutíme, aby jeli. Na druhou stranu ale musejí plnit školní vzdělávací program. Proto ti, kteří se nezúčastní lyžařského výletu, odevzdávají práci na určité téma," dodala Voženílková.

Prakticky každá redakcí oslovená škola má podobný problém: někteří školáci nemůžou ze zdravotních nebo finančních důvodů jet, u jiných chybí zájem. Základní škola Purkyňova ve Vyškově tak přistoupila k novince, která může pomoct žáky přilákat. „Rozhodli jsme se přidat výuku snowboardingu a dva učitelé se na ni vyškolili. Můžu říct, že teď je větší zájem o snowboard než o sjezdové lyžování," sdělil ředitel vyškovské školy Luděk Höfer.

Kromě lyžařských výcvikových kurzů nejsou bezproblémové ani jiné školní výlety. Někteří ředitelé dokonce potvrzují, že pokud jde o ně, situace je ještě složitější. „Výlety se organizují jinak než v minulosti. Zkrátili jsme je zhruba o jeden den, aby byly pro žáky finančně únosnější. Snažíme se totiž zajistit, aby na ně jezdilo co nejvíc dětí. Na výletě se kolektiv stmelí víc než na hodině matematiky," přiblížil situaci ředitel bučovického gymnázia Jiří Vlček.

Počet dní je omezený také ve Vyškově. „Školní výlety pořádáme pouze jednodenní. Taková praxe je u nás dlouhodobá. Rozhodli jsme se tak hlavně z finančních a bezpečnostních důvodů. Chceme, aby si výlet mohlo dovolit co nejvíc žáků. Zároveň si uvědomujeme, že čím víc dnů jsou někde pryč, tím roste riziko, že se někomu něco přihodí," uzavřel ředitel Höfer.

PAVLÍNA VÁŽANOVÁ