Objekt začali Bošovičtí opravovat v roce 2006 s tím, že má sloužit k setkávání lidí. Práce skončily loni. Budova funguje jako muzeum, dvorek bývá dějištěm různých akcí. A v sobotu se jím line vůně právě vařených povidel, jejichž příprava a poté i prodej je součástí obsáhlého programu. „Naposledy se u nás takto dělala před třemi lety. Kvůli rekonstrukci to v posledních dvou letech nešlo, teď se snad z akce stane tradice,“ doufá správce fary Jaroslav Šimandl.

S vařením začali v osm hodin ráno. Připravují dva druhy: švestková a hrušková. Ta z trnek se vaří pomaleji. Těžko ale říct, která chutnají lépe.

Minerály, drahé kameny, šperky a další dekorace si mohli návštěvníci burzy v Muzeu Vyškovska buď jen prohlédnout, nebo i koupit.
OBRAZEM: Na burze drahých kamenů lidé obdivovali i vzácné krystaly z Vysočiny

Nicméně je krátce před třetí odpoledne a stále není hotovo. „Myslím, že to ještě tak dvě hodiny potrvá. Hmota musí být úplně hustá,“ vysvětluje mladý muž, zatímco pečlivě míchá švestková povidla. U kotle však nestojí celý den. Přicházejí zájemci, kteří si chtějí práci vyzkoušet.

Podle Martina Peňáze z Bošovic, který říká, že u míchání relaxuje, je důležité povidla nepřipálit. „Doma je vaříme, takže mám zkušenosti. Je nutné stále vařečkou jezdit po dně,“ říká Peňáz, který se stará o ta hrušková.

Speciální recept Bošovičtí nemají. „Někdo možná ano. My pouze rozkrájíme ovoce, vykrojíme z něj jádřince a pak ho rozvaříme. Musí se z něj vypařit co nejvíc vody, aby byla povidla pěkně tuhá. Hrušky i švestky jsme ale letos museli nakoupit, nebyla zde žádná úroda,“ konstatuje muž.

Úderem třetí hodiny zve Šimandl na otevření a prohlídku nové expozice. Umístěná je ve sklepě. „Byl docela nízký, takže jsme ho museli trochu prohloubit. To dělali brigádníci letos o prázdninách. Níž jsme jít nemohli, ale na ty naše nálezy to bohatě stačí,“ uvádí Šimandl s tím, že největší zásluhu na tom, jak se fara proměnila, má obec.

Ilustrační foto.
Epidemie žloutenky je na ústupu. Přibývá zájemců o očkování, i proti chřipce

„Povedlo se to. Vytvořit něco takového a zpřístupnit nálezy, které se v okolí vykopaly, byl dobrý nápad,“ hodnotí Helena Maňasová Hradská.

Přibližně za hodinu v zadním koutku ještě zakopou poklad. Bude jím měděná schránka ve tvaru válce, do které vloží předměty typické pro naši dobu. Zápis z kroniky Bošovic za loňský rok, informace okolo založení muzea, loňské a letošní obecní zpravodaje, noviny, skleničku slivovice, mince. Ty do ní chvíli před zatavením s nadšením vhazují děti. Zatavení se ujímá umělecký kovář Oldřich Bartošek z Křenovic.

Na akci také předvádí své umění a nechává svou práci vyzkoušet i malé chlapce, kteří okolo něj postávají a zvědavě ho sledují. „Někdo říkal, že bychom do schránky měli dát i mobil,“ usmívá se Šimandl.

Po chvilce s ní odchází za doprovodu části obecenstva do sklepa, kde ji ukládá do díry hluboké zhruba jeden metr. Děti ji zasypávají, načež se program opět přesouvá na dvůr fary.

Hrušková povidla už jsou pomalu hotová. „S těmi švestkovými to vidím ještě na dvě hodiny, musí být úplně hustá,“ poznamenává správce.

Pokles tržeb, špinavé prodejny i vyšší náklady. Na to si momentálně stěžují obchodníci z vyškovské Sušilovy ulice, která se nachází v centru města. Kvůli rekonstrukci Masarykova náměstí a okolních ulic se k nim už měsíce zákazníkům nechce.
Bagr u prodejny? Kvůli protahující se rekonstrukci ubývají obchodníkům zákazníci

Že by čekání někomu vadilo, to se nedá říct ani omylem. Na scénu nastupují Blonďáci z Otnic, díky jejichž hudbě je na dvoře zase o něco veseleji. A něco na zahřátí je také k mání.