Jedná se o dlouhodobý problém řady obcí a měst nejen na Vyškovsku, ale i napříč republikou. „Jsem přesvědčený o tom, že město dělá pro likvidaci odpadů dost, narůstající náklady zatěžující jeho rozpočet to, myslím, reálně dokládají. Tomuto nešvaru zabráníme jen velmi obtížně. Možností jsou preventivní propagační kampaně a opatření, ale vždy je vše především o lidech samotných,“ ocenil přístup města i opoziční zastupitel Ivan Charvát.

Likvidace nepořádku je přitom pro Slavkov zbytečnou starostí navíc. „Stojí nás tisíce korun za uložení na řádné skládce, ale především energii a čas zaměstnanců technických služeb, kterou by jistě využili smysluplněji pro město. Policie vede tento fakt v patrnost,“ dodal Boudný.

Mapa trasy obchvatu.
Obchvat Bučovic? Ohroženým druhům podle průzkumu neuškodí

Policisté mají už s podobnými případy na Vyškovsku své zkušenosti. „Skutková podstata takového přestupku spočívá v tom, že někdo založí skládku mimo vyhrazené místo. Obvykle tyto přestupky postupujeme příslušnému správnímu orgánu. Viníkům pak hrozí pokuta až do výše padesáti tisíc korun,“ informovala policejní mluvčí Alice Musilová.

Suť však představuje zátěž pro přírodu v každém případě. „Návozy dusí původní vegetaci, mohou být nebezpečné jak pro zvěř, tak i lidi. Hrozí i různé úrazy. Tento odpad se z přírody problematicky likviduje vzhledem ke své hmotnosti. Pro likvidaci je navíc potřeba těžká technika,“ komentoval odborník na životní prostředí Miroslav Kubásek.

ČERNÉ SKLÁDKY
Černé skládky stavební suti zaměstnávají pracovníky technických služeb ve Slavkově u Brna.
Kromě jejich likvidace v pracovní době také platí za uložení odpadu.
V přestupkovém řízení hrozí viníkům padesátitisícová pokuta.
Zástupci Slavkova vyzvali místní ke zvýšené pozornosti.
S případnými informacemi o vinících se obrátí na policisty.

I přes riziko postihů podle něj podobné problémy dlouhodobě přetrvávají. „Podle mých zkušeností bývá problém hlavně s menšími firmami. Provádějí vyklízecí či demoliční práce a snaží se ušetřit za skládkovací poplatek tím, že odpady zanechají na černých skládkách a na opuštěných lokalitách,“ doplnil Kubásek.

Řešením však nemusí být pouze pokuty a další restrikce. „Je to také o zamyšlení se nad vyšší motivací lidí likvidovat odpad na legálních místech. Pokud se bavíme právě o stavební suti, tak by možná stálo za hlubší úvahu zvážit rozšířit místa a snížit úplaty za uložení stavební a demoliční sutě na sběrných dvorech obcí, města, popřípadě přímo svozových firem. Možná by se tím docílilo snížení černých skládek, jejichž likvidace stojí obce a města nemalé úsilí a finanční prostředky a mají negativní vliv na přírodu a životní prostředí,“ uvažoval nad problémem třeba zastupitel Slavkova Charvát.

Starostka Zdenka Šprtová.
Další výstavba? Chybí nám na ni zázemí, říká starostka Velešovic Šprtová

Podle odborníků je jednou z výhod stavebního odpadu, že je dobře recyklovatelným materiálem. „Směsná stavební suť ale může také obsahovat nebezpečné látky, které se pak mohou uvolňovat do okolí. Nejčastěji to je azbest. Mezi nebezpečné stavební odpady patří ale také odpady, které byly znečištěné nebezpečnými látkami nebo je přímo obsahují, jde například o plechovky z barev, obaly od těsnících hmot nebo olejů. Správně mají končit na zvláštní skládce určené pro nebezpečné odpady,“ zdůraznil Kubásek.

Nejextrémnější případ nelegální skládky stavební suti je však na Vyškovsku ve Vážanech nad Litavou. Skládka u obce ukrývá podle odhadů asi tři a půl milionu kubíků převážně stavební suti a zeminy. Pozemky letos obec zakoupila od soukromého vlastníka. Vedení obce plánuje obnovu místa. „Jsme ve fázi přípravných prací,“ potvrdil tento týden starosta Vážan nad Litavou Václav Matyáš.