„Hlavním důvodem našeho rozhodnutí je, že silnice k plánované bioplynové stanici není ve stavu, aby se přes ní přepravovaly desítitisíce tun kukuřičné siláže a kejdy. Jedná se o odbočku z Křenovické ulice směrem k čistírně odpadních vod,“ prohlásil místostarosta Slavkova u Brna Jiří Doležel.
Podle něj minulé zastupitelstvo města podobný případ řešilo už před několika lety. „Tehdy se v místě měl stavět lihovar. Ale minulé zastupitelstvo to jednoznačně odmítlo i kvůli emisní zátěži,“ doplnil Doležel.
Odbočka z Křenovické ulice nepatří městu, ale soukromé firmě. Nicméně radnice možná bude problém v budoucnu také řešit. „Uvažujeme o tom, že na místě postavíme vlastní silnici. Nicméně v tuto chvíli na to nemáme čas ani peníze. Nejprve bychom museli vykoupit pozemky od padesáti různých vlastníků,“ řekl Doležel.
Investor nicméně svůj záměr postavit v oblasti bioplynovou stanici nevzdává. „Zúčastnil jsem se rady Slavkova, která bioplynovou stanici nepovolila. Proto na devadesát procent bude záměr zrušen. Budeme se pro bioplynovou stanici snažit najít vhodné místo u některé vesnice v okolí Slavkova,“ uvedl místopředseda představenstva společnosti Goodwill Property Investment David Täuber.
Bioplynová stanice má zpracovávat šestadvacet tisíc tun kukuřičné siláže ročně a pět tisíc tun kejdy skotu. Z uvedených surovin za pomoci kvašení vznikne hnojivo, tepelná a elektrická energie. Plánovaný elektrický výkon je čtrnáct set kilowattů.
Ekologové výrobu bioplynu vítají
Ve vyškovském okrese už stojí jedna bioplynová stanice, a to ve Švábenicích. Provozuje ji soukromý zemědělec František Bureš. Jako hlavní surovinu používá také kukuřičnou siláž.
V plánu je dále zemědělská bioplynová stanice ve Velešovicích a v Černčíně.
Ve Vyškově navíc vznikne bioplynová stanice, která nebude zpracovávat zemědělské komodity, ale trávu, listí a další odpad ze zeleně, a také zbytky jídel z domácností. Systém sběru zeleného odpadu má pokrýt většinu vyškovského okresu.
Ekologové bioplynové stanice vítají. „Bioplynové stanice brání globálnímu oteplování jednak tím, že nahrazují používání fosilních uhlí, ropy a zemního plynu, a také tím, že využijí metan, který by jinak ze zemědělských odpadů a produktů utekl přímo do atmosféry. Metan je velmi významný skleníkový plyn,“ zhodnotila ředitelka Ekologického institutu Veronica Yvonna Gaillyová.
Podle ní stavby musí využít i teplo. „Je potřeba myslet na to, aby se využila nejen vyrobená elektřina, která se běžně prodává do sítě, ale rovněž teplo. Pokud možno i v létě. U bioplynových stanic je proto vhodné zajistit nejen zimní odběr tepla na vytápění, ale i letní například na sušení,“ doplnila Gaillyová.
