Opravy se týkají části zdi o délce asi čtyři sta metrů, kterou z velké části poničily povodně v roce 2010 a také zub času. „Část barokní zdi tehdy spadla. Kus sice zůstal stát, ale i té hrozil stejný osud,“ uvedla ředitelka Zámku Slavkov Eva Oubělická.
Snahy města o obnovu komplikoval fakt, že se týkaly chráněné kulturní památky. „Záchrana zdi si tak vyžádala promyšlenou metodu narovnávání, stavbaři na některých místech pracovali až čtyři metry do hloubky. Zeď dělníci nařezávali diamantovou pilou, aby ji narovnávali po částech. Asi sedmdesát metrů se pak muselo postavit nově,“ uvedl starosta Michal Boudný.
S výsledky mnozí nebyli spokojení. „Když se do toho dá tolik peněz, mělo by to být udělané citlivěji,“ komentoval to například Jan Kachlík.
Podle mluvčí Jihomoravského kraje Moniky Brindzákové nebylo možné použít původní vlhkostí poničené cihly, zeď je součástí ochrany zámeckého parku a jeho statiky. „Práce tam jsou plně v souladu s obecně uznávanými metodami památkové péče,“ sdělila Brindzáková.
Část zdi stavěli dělníci podle pokynů památkářů ze speciálních cihel, se kterými střídali kamení. „Střídání kamene a cihel je ve větší či menší míře patrné na všech místech,“ uvedla Oubělická.
Původní cihly by se rozpadly. „Protože jsme použili cihly nové, budou ještě nějaký čas zářit novotou. Jak je ale už po necelém půl roce vidět, cihly velmi rychle ztrácí svůj lesk a zeď postupně zapadá do původního vzhledu,“ poznamenal k tomu Boudný.
Celkové náklady na opravy zdi měly přesáhnout padesát milionů korun. „Je to převážně hrazeno z Integrovaného operačního programu fondů Evropské Unie,“ dodala Brindzáková.
Na akci dohlíží i Národní památkový ústav. „Náš zástupce se pravidelně účastní kontrolních dnů. Práce pokračují v souladu se zájmy státní památkové péče,“ potvrdila Taťána Bráblíková ze sekretariátu ředitele Národního památkového ústavu.
