Austerlitz. To je nejen německý název Slavkova u Brna, ale také projekt, k němuž se letos při volbě partnera Napoleonských dní vedení města přiklonilo. Někteří se kvůli tomu rozčilovali, jiní jásali, dalším na tom nepřipadalo nic zvláštního. O smyslu a významnosti projektu Austerlitz hovoří jeho generální tajemník Jakub Samek.

Jak a kdy vznikl projekt Austerlitz?
Projekt Austerlitz navazuje přímo na aktivity Projektu Austerlitz 2005. Ten vznikl v osmadevadesátém roce, aby koordinoval přípravy dvoustého výročí bitvy, což bylo jeho hlavním, ale ne jediným cílem. Projekt Austerlitz se liší v zásadě jen tím, že nemá žádný konkrétní hlavní cíl. Jde o aktivitu časově v zásadě omezenou jen vůlí jednotlivých partnerů, kteří v jeho rámci spolupracují. Tato spolupráce se točí především okolo poznání a propagace historie období francouzské revoluce a napoleonských válek, jež se nějakým způsobem dotkla zemí Koruny české.

Existuje nějaký „duchovní otec“ projektu?
Od začátku je prezidentem projektu Austerlitz Miroslav Jandora, který byl producentem vzpomínkových akcí již v devadesátém a jednadevadesátém roce. Těžko říci, byl-li prvním či jediným, kdo přišel s myšlenkou stmelit různorodé aktivity na slavkovském bojišti a posléze i jinde v zájmu jejich lepší koordinace a společné propagace. Rozhodně se mu však podařilo svou představu realizovat. Projekt Austerlitz však rozhodně není věcí jednoho člověka a za ty roky se pod ním spolupodepsalo a spolupodepisuje mnoho různých lidí, každý v tom, co je mu blízké či jej zajímá.

Co je vlastně jeho největším smyslem?
Smyslem projektu Austerlitz je propojit různorodé dobrovolné aktivity inspirované napoleonskou epochou či z ní zrozenou napoleonskou tradicí. Napoleonská historie, jejímž nejvýraznějším momentem, a to možná absolutně, je právě bitva u Slavkova, je celoevropsky i celosvětově atraktivní, a smyslem projektu Austerlitz je tuto atraktivitu zhodnotit a podpořit.

Jak významnou roli hrají v projektu letní i zimní akce ve Slavkově?
Zimní vzpomínkové akce nazvané prostě „Austerlitz“ a letní Napoleonské dny jsou hlavními aktivitami, na nichž partneři projektu Austerlitz spolupracují. Neprobíhají zdaleka jen ve Slavkově, ale po celém bojišti, v Brně, po trase postupu koaličních vojsk od Olomouce a tak dále. Zimní akce je vyvrcholením celé sezóny, spolu s akcemi u Waterloo se jedná o jednu z největších pravidelně pořádaných akcí tohoto druhu v Evropě. Projekt Austerlitz pořádá a pořádal také akce vztažené k tažením v roce 1809 u Znojma a Mikulova a roce 1813 u Chlumce v severních Čechách. A nejen to. Na svém kontě má zcela mimořádnou akci pořádanou u příležitosti dvoustého výročí udílení orlů armádě v Paříži před třemi lety. Akce na slavkovském bojišti jsou samozřejmě páteří jeho aktivit, podobně jako historický význam bitvy u Slavkova a síla napoleonské tradice v regionu je vyšší.

Letošní Napoleonské dny neproběhnou jen ve Slavkově, ale na „bojišti“. V čem je ten největší rozdíl?
Na více místech bojiště Napoleonské dny probíhají již několik ročníků. Letošní je významný tím, že se podařilo opět navázat spolupráci přímo se Slavkovem a zkoordinovat programy.

Co by podle vás mělo být smyslem napoleonských tradic především?
Obecně poznání minulosti, vzbuzení zájmu o ni, ať už o historii obecně, o historii vojenskou, regionální, kulturní. Také však zájem o místa, kde žijeme a kam přijíždějí návštěvníci z celého světa s jistým očekáváním, že zde najdou nabídku informací, služeb a vyžití odpovídající významu historické události, kterou připomínáme. Samozřejmostí je také rozvoj vztahů mezi lidmi, jejichž zájmy se v tomto tématu střetávají a propojují, což jedině může následně vést k dalšímu posunu, vytváření nových hodnot.

Většina peněz přichází do projektu Austerlitz od sponzorů. Dá se říct, že tím bude akce ve Slavkově na větší úrovni, než když byla pořádaná „lokálně“ ?
Nemyslím, že by „lokálnost“ akce určovaly především peníze a jejich původ. Jde spíše o koncepci programu celé akce, která se letos opírá o spolupráci několika obcí na bojišti. Pravda samozřejmě je, že přicházejí-li peníze z více zdrojů, od sponzorů a také partnerů, jakým je například Jihomoravský kraj, je zde širší záběr snazší, než kdyby měla jedna obec financovat akci probíhající částečně někde jinde. Akce tím činí atraktivnější nejen jedno místo, ale celé bojiště, které propojuje do jednoho velkého celku, jakým z obecného hlediska je. Bitva u Slavkova není „bitvou ve Slavkově“ nebo „bitvou pod Santonem“. Akce projektu Austerlitz nikdy „lokální“ nebyly a nebudou.