Ačkoliv ještě není jasné, na jaký stupeň vystoupá, už nyní se jí otvírají nové možnosti. Nabídky má hlavně ze zahraničí, odmítá je však kvůli malé dceři a rodině. „V létě mě čekají dvě placené práce modelky. Mám nabídku focení katalogu oblečení v Anglii, kterou s těžkým srdcem budu muset odmítnout. Ráda bych spolupracovala s někým lokálně na produktu, který mi bude sympatický a nebude v rozporu s mým etickým kodexem,“ tvrdí Daler.

Zdůrazňuje, že takzvaný plus size modeling je v Česku věc, kterou se nedá živit. Za zkušenosti je ale vděčná. „Jednou jsem se umístila v klání krásy na dětském táboře, avšak nikdy jsem se podobné soutěže neúčastnila. Na stará kolena jsem se zbláznila. Po rodičovské dovolené šlo spíš možná o jistý druh seberealizace,“ vypráví.

Kamarádky ji k účasti přemlouvaly již uplynulé ročníky. „Tak jsem to zkusila a ono to vyšlo hned v prvním kole výběrů. Rodina byla z počátku spíše skeptická, ale teď mě podporuje. Dokonce i můj bratr, který je kulturista, překousl, že jeho ségra bude soutěžit v opačném odvětví a pojede mě na finále podpořit. Doufám, že tam ostatním finalistkám nebude rozdávat cvičební a dietní plán,“ směje se žena.

LUCIE DALER

Věk: 33 let.
Žije ve Slavkově u Brna.
6 let strávila ve Velké Británii.
Finalistka Miss Baculaté Křivky 2022.

O soutěži Miss Baculaté Křivky ví už pár let. Smysl akce i činnosti spolku Baculaté Křivky vidí velký. „Pomáhá ženám se vyrovnat a smířit s tím, jaké jsou. Já jsem třeba byla vždy hubená a kvůli metabolické poruše jsem za rok přibrala více než padesát kilo. Bylo to pro mě hrozné těžké a trvalo dlouho, než jsem se s tím vyrovnala. Kdyby v té době Baculaté Křivky fungovaly, určitě bych u nich našla potřebnou podporu,“ je přesvědčená Lucie Daler.

Místa mezi dvanácti nejkrásnějšími baculkami v republice si dle svých slov váží. „Pro mě je ale znakem úspěchu úplně něco jiného. Krása jednou zvadne, stavím na jiných prioritách a hodnotách,“ přemýšlí.

Za sebou má cennou zkušenost života v anglickém Birminghamu. Do Velké Británie jsem odjela na pár měsíců na zkušenou a jak říká, nečekala, že zůstane tak dlouho. „Šest let jsem tam žila spolu se současným manželem. Po narození dcery jsme ale zatoužili po klidu a přesunuli se na britský venkov, to byl po ruchu velkoměsta balzám na duši,“ vzpomíná.

Obklopovala je příroda a vybudovali si s obyvateli vesnice silné vazby a přátelství, do jejich života ale zasáhl Brexit a koronavirus. „Do toho jsem měla vážné zdravotní problémy. Cekově toto vše urychlilo náš návrat domů, stejně jako touha po blízkosti rodiny. Co mi život v zahraničí dal? Všude je chleba o dvou kůrkách a nikde není nic zadarmo. Také jsem si začala vážit českého zdravotnictví a školství,“ uvažuje Daler.

Volba padla na Slavkov u Brna doslova zapíchnutím prstu na mapě. „Věděli jsme, že chceme na půli cesty k našim rodinám, protože manžel je z jihu Moravy, zatímco já z Rychlebských hor. Okolí Brna bylo logickou volbou kvůli pracovním příležitostem, ale do velkého města se nám nechtělo. Zavřela jsem tak oči a kroužila prstem nad Brnem a jeho okolím, až jsem ho zapíchla přímo do Slavkova. Už jsme tu skoro dva roky spokojení,“ říká Daler, jež momentálně pracuje ve finančnictví.