Touto dobou ještě před dvěma lety bývalo na stromech listí. „Dřív jsme jírovce intenzivně ošetřovali a listí na nich vydrželo až do října. Dva roky už ale chemické ošetřování nemáme povolené a od té doby stromy opadávají už v létě,“ uvedl ředitel slavkovských technických služeb Radoslav Lánský.

Jedinou možností ochrany tak zůstala mechanická likvidace. To znamená na jaře a na podzim shrabat listí a spálit ho. „Příliš to však nezabírá. Stromy už na konci srpna vypadají jako v listopadu. Kaštany zkracují své vegetační období, což je čím dál víc vysiluje, hlavně před zimou. A některé dokonce vyrážejí na své druhé vegetační období,“ upozornil Lánský.

Chemické ošetřování zakázal krajský odbor životního prostředí. Mimo jiné kvůli chráněnému broukovi páchníkovi hnědému, který obývá dutiny starých stromů. „Na ošetřování stromů jsme používali selektivní postřik, který na brouka nemá vliv. Kraj si však myslí opak. Pokud chceme postřik opět používat, musíme prokázat, že broukům nijak neškodí,“ řekl Lánský.

Klíněnka je však jen jeden z problémů, které slavkovské jírovce trápí. „Horší je to s dřevokaznými houbami, kterými jsou stromy hodně zasažené. Jejich stav se navíc s věkem zhoršuje,“ poznamenal soudní znalec v oboru ochrany přírody Jaroslav Kolařík. Pro Slavkov zpracoval od roku 1998 už čtyři posudky ohledně stavu jejich kaštanových alejí.

Podle něj proti sobě ve Slavkově stojí dva zájmy. „Jedním z nich je bezpečnost a druhým ochrana historických stromů. Jejich biologickou hodnotu navíc zvyšuje vzácný hmyz, který žije v dutinách,“ řekl Kolařík. Situace je proto podle něj těžko řešitelná.

Kaštanové aleji u silnice na Křenovice zasadilo navíc další ránu loňské deštivé počasí, kdy se přes léto vytvořila na sousedním poli laguna. „Teď už je na poli sucho, ale hladina podzemní vody bude zřejmě ještě dost vysoko. To má také hodně špatný vliv na kořeny a roční podmáčení dalo stromům zabrat,“ podotkl Lánský.

Stromům tak už moc času nezbývá. „Chce to postupnou obnovu. To znamená udělat místo pro tři čtyři stromy a vysadit nové, nezkácet hromadně. Nechceme, aby aleje zmizely. Pokud se však nezačne něco dělat, za patnáct let už budou potřeba výrazné zásahy,“ řekl Kolařík.

Proti výraznému nebo úplnému kácení se staví také krajský úřad. „Odstranění celých alejí nebo plošná náhrada starých stromů za nové nejsou vhodné řešení. Při obnově alejí s výskytem páchníka by se mělo zachovat dostatečné množství dutin,“ uvedl mluvčí kraje Jiří Klement.

Lepším řešením je podle kraje prodlužování nebo doplnění alejí tak, aby se vytvořil náhradní biotop pro výskyt páchníka v budoucnu. V případě nezbytných bezpečnostních opatření při odstraňování stromů a větví musejí skácené osídlené stromy zůstat jednu sezonu ležet poblíž místa, kde rostly. „Je nutné zajistit populaci páchníka možnost osídlit jinou dutinu. V případech, kdy jde o přímý zásah do biotopu zvláště chráněného druhu, je nutné získat odborný posudek a doporučení o přesném provedení sanačních prací,“ doplnil Klement.

Slavkovští proto podali na krajský odbor životního prostřední podklady pro posouzení žádosti o souhlas k zásahu. Jejich součástí je posudek o stavu stromů a návrh na etapovitou obnovu křenovické aleje. „Stromy, které narušují provozní bezpečnost, jsme navrhli vymýtit, vyfrézovat pařezy a vysadit tu nové kaštany. Jenže se k tomu kromě ochranářů vyjadřují ještě památkáři, proto trvá rozhodnutí déle,“ dodal Lánský.

S obnovou aleje souhlasí i slavkovská radnice. „Projekt na obnovu křenovické aleje teď posuzují ochranáři s ohledem na ochranu páchníka hnědého. Záleží na nich, jestli obnova začne. I tak bude muset být rozčleněná na etapy, protože náklady vycházejí na tři miliony osm set tisíc korun. Takže je to také otázka peněz,“ nastínil možný vývoj vedoucí odboru životního prostředí slavkovské radnice Miroslav Zavadil.