Klasické motivy zpracované starodávnou technikou neměnnou po staletí, ale i moderní vzory a živé barvy kombinované s jinými materiály. Takovou všehochuť nabízí slavkovský zámek. Krajkářská výstava potrvá do 13. prosince.

Vánoční atmosféru už přinášejí krajkové betlémy. Vystavuje je osmatřicet autorek Mohelnického spolku ručních řemesel a krajkářek. Spolek sdružuje krajkářky nejenom z Mohelnicka, ale z celé střední Moravy a dokonce i z Vyškova a ze Slavkova u Brna. „Betlémy, které ve Slavkově vystavujeme, byly před rokem zapsané do České knihy rekordů. Rekord vzniknul v Mohelnici, kde se sešlo sto pětapadesát krajkových Betlémů od sto jednadvaceti autorů. Návštěvníci slavkovského zámku mají možnost vidět i některé nově vytvořené. Doposud jsme se byly ve Slavkově na krajky jenom dívat. Je to naše první slavkovská výstava,“ uvedla vedoucí spolku Vlasta Jirásková.

Naopak už po několikáté představuje v zámku své práce Iva Vanžurová. „S paličkovanou krajkou se setkala poprvé ve svých čtrnácti letech. Své znalosti dále rozvíjela ve Školském ústavu umělecké výroby, kde v roce 1995 získala osvědčení a výuční list v oboru ruční krajkářka získala na textilní škole rok nato. Dále své výtvarné schopnosti rozvíjela pod vedením přední krajkářky Milči Eremiášeové,“ představila Vanžurovou organizátorka výstavy Vladimíra Zichová.

Vanžurová vytváří krajku ve všech jejích podobách od prostírání, přes oděvní doplňky a bižutérii až po obrazovou. Některé její práce si návštěvníci můžou i zakoupit. Krajce se věnuje profesionálně.

„Samotným paličkováním se však uživit nedá. Vytvářím proto nejenom autorské věci, ale učím paličkování i na kurzech,“ vysvětlila Vanžurová.

Podle jejích slov je profesionálních krajkářek málo. Jeden čas hrozilo, že paličkování vymře. Krajka se však zase vrátila do módy. „Pro ženy a dokonce i pro některé muže je zajímavým hobby. Díky němu se dostanou do kolektivu, popovídají si na kurzech, jezdí na výstavy a na trhy. A tak má krajka šanci na přežití,“ dodala Varmužová.

Autorka je také zručná malířka na hedvábí a často tyto dvě dovednosti spojuje. Vznikají tak zajímavě strukturovaná a barevně zkombinovaná díla. Návštěvníci slavkovského zámku je můžou vidět už potřetí. „Společně s krajkářkami z Letohradu jsme ve slavkovském zámku poprvé v životě vystavovaly v roce 1997. A můžou za to takzvané Napoleonovy sáně, které jsou v Letohradu, a které jsme kdysi zapůjčily do Slavkova. Dá se tedy říct, že moje krajka přijela do zámku na Napoleonových saních,“ doplnila Varmužová.