Řízné povely ve francouzštině, dunění bubnů a hvizd píšťal, vyrovnané šiky vojáků v uniformách barvy červeno-modro-bílé trikolory, skrumáž vytvořená davem zvědavců. Tak to vypadá v devět hodin ráno na slavkovském náměstí. Právě tam začíná slavnostní přehlídka jednotek vojenské historie v napoleonských uniformách.

„Ach jo, dědo, proč jsi nevzal z domu foťák?“ plísní starší žena v jednom hloučku přihlížejících svou drahou polovičku. S lítostí pozoruje ostatní, kteří se vybavili mobily, fotoaparáty i videokamerami. Vyhlížejí Napoleona. Brzy se dočkají.

Při pohledu na amerického herce Marka Schneidera pomalu začínám věřit nejen na převtělování duší ale i těl. Schneider Napoleona nehraje, on jím prostě je. „Když promluví, je natolik věrohodný, že člověka až mrazí v zádech,“ vystihuje později pocity většiny přítomných ředitel slavkovského Historického muzea Aleš Šilhánek.

Geniální vojevůdce přehlíží svoje věrné jednotky a pak se v doprovodu gardistů o dvě hlavy vyšších než on opět odebere na zámek, kde přenocoval.

Jeho vojáci se pomalu přesouvají do Tvarožné, kde se odpoledne koná rekonstrukce slavné bitvy tří císařů. V ní francouzský císař před dvěma sty dvěma lety díky své mazanosti rozdrtil mnohem silnější rusko-rakouskou armádu a vynutil si výhodný mír.

Lidé se po přehlídce odebírají na jarmark, který zaplnil náměstí, Husovu ulici a předzámčí. Na stáncích voní turecký med, bramboráky a teplá medovina. Prodejci nabízejí také langoše či valašské frgály. Tradiční zboží zcela převažuje nad kabelkami či plastovými hračkami.

Stovky návštěvníků míří také přímo na prohlídky zámku, kde začíná nová napoleonská expozice. Z hloučků zaznívá i maďarština, polština a ruština.

„Spojení akcí vojenské historie, jarmarku či prohlídek ve Slavkově vytváří jedinečnou atmosféru. Návštěvník má možnost si vybrat, co ho skutečně zajímá,“ pochvaluje si Šilhánek.

Podle něj letošní vzpomínkové akce charakterizuje skutečnost, že se Slavkov stal jejich centrem. Připomínka výročí slavné bitvy, to ale není jen Slavkov nebo Tvarožná. Třeba v nedalekých Křenovicích nadšenci v pátek pořádali vlastní bojové střetnutí. Pořádají také pochodňový průvod k hromadným hrobům obětí bitvy a rozbíjejí historické ležení na dvoře tamní obecní hospody.

„Letos tu byla spousta lidí i ze zahraničí. Maďaři, dva autobusy dětí ruských velvyslanců. Obecní hospoda doslova praskala ve švech,“ popisuje jeden z organizátorů Oldřich Bartošek. Sám je členem místního klubu vojenské historie, jenž se účastní rekonstrukce bitvy na Santonu.

Ve Slavkově nicméně v sobotu večer napoleonské akce vrcholí. Kolem sedmé hodiny večer už téměř není ve městě možné zaparkovat. Přestože lije jako z konve, náměstí je doslova nacpané k prasknutí. Lidé přihlížejí průvodu vojsk, která se vrátila z Tvarožné.

Pak zhasne pouliční osvětlení a začíná ohňostroj. Trvá dlouhé minuty. Gejzíry barev a řev raket budí v lidech nadšení. Když vše skončí, nadšeně tleskají.

Den oslav i piety je u konce. Dlouhé kolony aut opuští město nad Litavou. Bez nehod, protože dopravu u výjezdů na mezinárodní silnici E50 usměrňují policisté.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:

Za každého vojáka vysadí strom

Akce k výročí bitvy už začínají

Program vzpomínkových akcí

Bitva tří císařů bude letos bez vstupného

Velet bude americký Napoleon

Muzeum chystá novou výstavu