Na už tradiční soutěži pálenek v Rousínově s honosným názvem slivoviciáda vydrží na konci večer střízlivý zřejmě jen málokdo. Každý, kdo koštuje, má před sebou kromě sklínky a lahve obyčejné vody také list papíru s volnými políčky. Do nich hodnotitelé vepisují známky. Za výbornou chuť jedničku, za horší dvojku, za nejhorší trojku. Jako ve škole.

Po dvou hodinách ochutnávání to vypadá, že suverénním favoritem je hned první očíslovaná láhev slivovice. „Zatím jsem ochutnal asi osmadvacet vzorků, a jednička rozhodně vede,“ říká muž v červené košili, který do soutěže také jedním vzorkem přispěl. Ale jestli ho už ochutnal, to neví. „Myslím si, že si tu svou pálenku nepozná skoro nikdo. Loni se to prý někomu povedlo, ale podle mně je to jen o štěstí,“ usmívá se muž.

Také blondýna vedle něj se směje a ochutnává dál. I u ní prý vede jednička. „Je jemná, chutná dobře, a podle toho, jak v lahvi ubývá, tak si to myslí i ostatní,“ pobaveně ukazuje na poloprázdnou láhev. Ostatní jsou ještě z větší části plné.

S postupem času je vidět, že ochutnat přes čtyřicet vzorků nebude pro všechny účastníky koštu úplně snadné. Některým se už povážlivě lesknou oči a krok se stává vratkým. „Člověče, já už odlétám,“ hlásá tmavovlasý muž a směje se na kamaráda, který se zřejmě už také dostal ke třetímu stolu, kde jsou láhve s nejvyššími čísly.

Nejvíc se však očividně baví čtyřletá Brigitka, která sem přišla s rodiči. Zatímco matka poctivě koštuje, holčička se proplétá mezi lidmi a je vidět, že se jí tu ohromně líbí. „Je to tu hezké. A večer budu tancovat,“ prohlašuje s vážným výrazem a na chvíli mizí do vedlejšího sálu, kde ladí nástroje country kapela. Po vyhlášení nejlepší pálenky totiž začně country bál.

Láhev označená jedničkou už je úplně prázdná, ale zdá se, že někteří našli nového favorita. Dvojice, která před hodinou chválila slivovici číslo jedna, se teď rozplývá nad meruňkou označenou číslem o čtyřicet vyšším. „Jednačtyřicítka jedničku převálcovala. Nádherně voní a výtečně chutná. Podle mě je tohle vítěz,“ pokyvuje hlavou muž v červené košili a znovu usrkává ze sklínky.

Nakonec je však vidět, že vítězem je v podstatě každý, kdo se slivoviciády zúčastnil, ať už jako soutěžící, nebo jako ochutnavač. Nejdůležitější totiž není vyhrát, ale pobavit se. A to se podařilo očividně všem.