Sluneční energii chtějí využít v Rošťoutkách

Plány na stavbu velkých slunečních elektráren mají hned v několik obcích na Vyškovsku. Nově se k nim přidaly Milonice. Stavba má vzniknout v osadě Rošťoutky, která pod obec spadá. A rozhodně nebude malá. Zabere pět hektarů.

„Sluneční elektrárna bude stát za posledním zbořeným domem ve směru na Kozlany,“ uvedl starosta Milonic Ladislav Grim.

Obec kvůli nové stavbě chce změnit územní plán. „Veřejné projednávání bude příští úterý 26. ledna,“ upřesnil Grim. Poté ještě firma musí získat územní rozhodnutí a stavební povolení.

Velká sluneční elektrárna ve vyškovském okrese zatím žádná nestojí. Nejdál je s její stavbou vyškovská firma Rami. Ta buduje stovky malých panelů na střeše jedné z budov bývalého zemědělského areálu ve Zvonovicích. „Stavbu teď přerušila zima. Dokončíme ji na jaře,“ řekl jednatel firmy Rami Radovan Minář.

Společnost se podle Mináře rozhodla umístit elektrárnu na střechu budovy, nikoliv do polí, a to z praktických důvodů. „Je to výhodnější a časově méně náročné. Pokud chcete stavět na zemi, musí se pozemek vyjmout ze zemědělského fondu, nejlépe ho musíte nechat oplotit, aby vám někdo panely neponičil nebo neukradl. Na střeše je to bezpečnější. Ale zase je potřeba koupit budovu, na níž elektrárna vznikne,“ vyjmenoval už dřív Minář.

Sluneční elektrárna zatím nestojí ani v Kučerově, kde ji plánují už přes rok. „Vše je pořád teprve v zárodku. Zatím měníme uzemní plán, což bychom měli stihnout do března. Potom ještě musí proběhnout územní a stavební řízení,“ uvedl starosta Kučerova Jan Zahradníček.

Podobně sluneční elektrárna zatím nestojí ani v Rybníčku. Tamní zastupitelstvo rozhodlo pronajmout olomoucké firmě Aba Cz zhruba dvouhektarový pozemek orné půdy u dálnice v lokalitě zvané Slatina. „Dosud ho mělo v nájmu družstvo. Cena za pronájem na elektrárnu je ale pro nás daleko výhodnější,“ řekla starostka obce Milena Uhlířová. Vyškovskému deníku Rovnosti se podařilo zjistit, že obvykle Aba Cz nabízí osmdesát až sto tisíc korun za roční pronájem jednoho hektaru.

Řadu menších slunečních elektráren si postavili na území okresu také drobní investoři, vesměs na Slavkovsku.

Boom nových slunečních elektráren v České republice podporuje vysoká výkupní cena této energie. Tu udává stát. Pro zdroje, které budou v provozu letos, je to 12,25 korun za megawatthodinu. Ostatní obnovitelné zdroje energie jsou mnohem méně výnosné. Například za jednu megawatthodinu z biomasy dostane investor 4,58 korun, za větrnou energii dokonce jen 2,23 koruny.

Sluneční energie je považována za ekologickou. Dříve se ale mluvilo o tom, zda na výrobu sluneční eletrárny není potřeba příliš energie. Odborník sdružení Ekowatt Karel Srdečný to popřel. „To byl problém třeba před patnácti lety. Tehdy bylo třeba, aby elektrárna byla v provozu patnáct let, aby vyrobila tolik energie, kolik bylo potřeba na její výrobu. Dnes je situace jiná. Energie daná do výroby elektrárny se v České republice vrátí během dvou až šesti let jejího provozu,“ vysvětlil Srdečný.