„Tři druhy křivek, které obývají jehličnaté lesy celé severní polokoule, mají zobák přizpůsobený k vybírání semen ze šišek mnoha druhů jehličnanů. Čelisti jejich silného zobáku se překřižují. Jsou to papoušci našich lesů,“ rozplývá se dlouholetý amatérský ornitolog Milan Hrabovský ze Slavkova u Brna, který je svědkem neobyčejné podívané.

Za ptáky se tentokrát nemusí plížit do křovin, roklí, parků a lesů. Stačí, když se vykloní z balkonu svého bytu a křivky snadno vyfotografuje. Houfy křivek totiž zaplavily nejenom zelený pás smrků naproti průmyslové zóny v Polní ulici, ale třeba i okolí stadionu a mnohé další ulice města nad Litavou. Podle Hrabovského je pravděpodobné, že budou k vidění i v dalších místech Vyškovska.

Vidět křivky v Jihomoravském kraji bylo podle Hrabovského dřív výjimečné. Toto období je ale doslova pro křivky invazivní. Po letech totiž začaly plodit smrky. „Od poloviny minulého století, kdy se začala stříbrná i zelená forma amerického smrku pichlavého v městských výsadbách a parcích vysazovat, teprve nyní přináší bohatou úrodu šišek, občas plných i klíčivých semen,“ vysvětlil .

Pichlavý smrk je tedy nejenom velmi estetický, ale má také vysokou ekologickou hodnotu. Podle Hrabovského i lépe odolává znečistěnému ovzduší než běžný smrk ztepilý.

„Je velmi zábavné sledovat z oken sídlišť, jak v koruně stromů zavěšené hlavou dolů křivky zobákem rozevřou šupiny šišky a jazykem semena vybírají. Občas šišku uštípnou i s kratičkou větvičkou, položí na větev nebo i se šiškou v zobáku odlétají a položí tam, kde se jim snadněji se šiškou manipuluje,“ dodal ornitolog.

Podle něho je běžné v této zimní době vidět samečky, jak i za nejvyšších mrazů na vrcholcích smrků i zpívají. Je to právě díky tomu, že mají dostatek semen. Je prý velmi pravděpodobné, že během zimy i vyhnízdí. „Až půjdete kolem smrků, kde je pod nimi šišek jak naseto, nesvádějte to na veverky, je to činnost křivek,“ směje se ornitolog.