Kvůli vydatnému sněžení a silným mrazům mají pracovníci technických služeb v regionu každý den plné ruce práce. V terénu pracují desítky lidí. Města využívají i pracovníky veřejně a obecně prospěšných prací nebo veřejné služby. Odsouzenci či nezaměstnaní s lopatou na odklízení sněhu ale často spíš zlobí.

„Z veřejné služby jsme v poslední době využívali tak do tří lidí. Bereme všechny, již mají zájem, ale výsledek bývá dost rozpačitý. V době největších přívalů sněhu jsme ale využili jednoho pracovníka a ten byl snad prvním, kdo po dlouhých měsících udělal skutečně kus práce,“ potěšilo ředitele slavkovských technických služeb Radoslava Lánského.

Sníh už odváží

I když cesty a chodníky ve Slavkově nesolí, práci svých podřízených si pochvaluje. „První nadílky zvládáme dobře, svědčí o tom i pětačtyřicet fůr sněhu, který jsme vyvezli ze slavkovského náměstí. Větší strach mám spíš z ledovky, která teprve přijde,“ obával se Lánský.

Ruční úklid sněhu také plně zaměstnává pracovníky v okresním městě. „Vše, co máme k dispozici, tak bylo a je v terénu. Sněžení naštěstí přišlo ve dvou vlnách, mezitím se dalo leccos udělat. Sníh nám pomáhá odklidit i jedenáct zaměstnanců na veřejně a obecně prospěšných pracích, pět je jich u nás z veřejné služby,“ vyjmenoval ředitel Vyškovských služeb David Olejníček.

To, že je o takové pracovníky trvalý zájem, potvrdil i ředitel vyškovského úřadu práce Jan Marek. „Využívají je hlavně menší obce. Momentálně čekáme na zdroje na rok 2011. Doporučil bych hlavně veřejnou službu, pro obce je to nejlevnější forma a je výhodná zvlášť na takovéhle krátkodobé využití,“ prohlásil Marek.

U zimních prací se navíc podle Olejníčkových slov dá lépe zjistit, zda pracovník svěřenou práci nešidí. „Víme, jak pracovní úsek ráno vypadal a lépe zkontrolujeme práci těchto lidí. U sbírání papírků se toho moc poznat nedá,“ vysvětlil ředitel Vyškovských služeb. Ten přirovnal poslední týden ke kalamitě, která zmítala region v lednu letošního roku.

To už platilo, že za stav chodníků odpovídají jejich vlastníci, tedy v drtivé většině města a obce, nikoliv majitelé přilehlých domů. „Samozřejmě se nevyhneme telefonátům, nicméně lidé si neuvědomují, že mnohdy některé přístupové chodníčky skutečně patří majitelům,“ pokračoval Olejníček.

Lidé si na odklízení sněhu před vlastními domy navíc zvykli. „Aspoň mě to donutí mít nějaký pohyb. Je navíc hrozné, když jeden má před barákem uklizeno a před druhým se lidé na ledovce kloužou,“ myslel si třeba Jiří Kratochvíl z Vyškova.

Městská firma Vyškovské služby už začala přibývající sníh vyvážet mimo město. Z některých lokalit, třeba Brňan, tak putuje sníh na vyškovské letiště.

Sníh si vyžádal už i tuny posypového materiálu. Třeba vyškovské místní komunikace a chodníky spolykaly na sedmdesát tun štěrku, čtyřicet tun písku a pětatřicet soli.

Nápor zvládli

Kam se nedostane těžká technika, vypomůže ruční nasazení. Na to spoléhají hlavně v obcích. V nich to mají zatím s vydatnou nadílkou spíš střídavě oblačné. „Zatím zvládáme, techniku máme vlastní, zimní údržbu u nás zajišťuje pět lidí. Co vím, tak využíváme lidi z vesnice nebo okolí,“ shrnul třeba lulečský zastupitel Josef Vlach.

Horší situace je v obcích, kde nemají ani vlastní traktor. „Máme jen sněžnou frézu, takže o chodníky se bez problémů postaráme. Se silnicemi je to horší, v takovém případě jsme závislí na pomoci,“ vypověděl starosta Lysovic Zdeněk Gryc.

S takovou pomocí musí menší obce mnohdy hodiny čekat. „Minulý týden při té největší kalamitě jsem třeba až večer sehnal soukromého zemědělce, aby nám cesty vyhrnul,“ doplnil lysovický starosta Gryc.