„Tradiční název budovy zůstal, ale sokolové už budovu nevlastní. Potom, co jsme ji převzali do vlastnictví, jsme se rozhodovali, co s ní bude dál. Na žádost obyvatel, kteří nechtěli, aby se budova zbourala, jsme udělali generální opravu, na kterou jsme si museli vypůjčit. Tento rok máme uhradit poslední splátku," informoval starosta Pustiměře Miloš Nevřala.

Pokud by objekt zůstal v majetku Sokola, nejspíš by dnes nevypadal tak, jak po zásahu vedení obce. A hlavně by nesloužil tolika účelům. „V sokolovně se teď pořádají především kulturní akce, například koncerty nebo plesy, máme v ní třikrát až čtyřikrát do roka divadlo. Sportovní vyžití se přesunulo do vedlejší haly a do sálu s lezeckou stěnou. V sokolovně se jen velmi málo koná nějaké cvičení. Myslím, že lidé jsou s tím, jak teď sokolovna funguje, docela spokojení, kulturní program má z většiny pozitivní ohlas," míní starosta. Že je teď situace lepší, než byla před rekonstrukcí, potvrzují i někteří obyvatelé Pustiměře. „Byla hrozně zanedbaná. Jsem rád, že se spravila. Mnoha kulturních akcí se sice nezúčastňuji, ale myslím si, že se v tomto ohledu nemáme jako vesnice za co stydět," řekl třeba obyvatel Pustiměře Jan Neckař.

Ve vyškovských Dědicích je sokolovna naopak stále v majetku sokolské jednoty. Místostarosta organizace Petr Hübner však nevylučuje, že kvůli problémům s penězi budou sokolové brzy jednat s městem o možném odkoupení budovy.

Dvě budovy

Přitom v Dědicích dělají vše pro to, aby budova sloužila, jak nejlépe to jde. „Původně stála v Dědicích stavba s víceúčelovým sálem, tedy s využitím pro kulturní i sportovní akce. Počátkem sedmdesátých let postavili sokolové svépomocí u staré budovy novou, která převzala funkci sportovního sálu, takže ve staré budově se od té doby konají jen kulturní akce, v poslední době třeba hodně diskoték," připomněl místostarosta.

Areál postupně opravují. Vše ale záleží na penězích. „Opravili jsme topení, rozvody vody nebo třeba střechu. Chybí nám však třeba potřebné zateplení," popsal situaci Hübner. Připustil však, že možná nastane situace, v níž bude pro budovu nejlepší, když se o ni začne starat město. „Nemůžeme si však být jistí tím, že město bude mít o sokolovnu a přilehlý areál zájem," podotkl místostarosta dědického sokola.

Jasnější názor má na vlastnictví sokolovny správcová sokolské jednoty v Ivanovicích na Hané Andrea Kolářová. „Sokolovna je stále naše, ale podle mě by pro ni bylo lepší, kdybychom ji převedli na město. Už nyní nám městský úřad vypomáhá velkým množstvím příspěvků, takže ohledně financování by se situace příliš nezměnila," naznačila Kolářová.

Dodala, že ivanovická sokolovna od jara loňského roku slouží prakticky jen k sportovním účelům, neboť v ní položili novou podlahu. „Při kulturních akcích by se příliš poškozovala," upřesnila Kolářová.

Například v Holubicích pak tělocvičná jednota nikdy sokolovnu ve vlastnictví neměla. Její je pouze sportovní areál. Podle holubického místostarosty Jiřího Pindryče by sokolové provoz jedné nebo hned dvou budov nemohli finančně zvládnout. „Po téhle stránce je to nesmírně náročné. Obec vlastní dvě budovy, tělocvičnu a kulturní sál, který se dá považovat za něco jako sokolovna a který má poměrně bohatý kulturní program. Příspěvky sokolů by k provozu nestačily. Jen tělocvična vyjde obec na čtyři sta tisíc korun ročně," podotkl místostarosta.